Zpěvník
Písničky známé i neznámé
0 Hymna
Přátelé lidičky, zpíváme písničky, (všichni pěkně spolu u jednoho stolu).
S kytarou v hospodě, při pivu i víně, (zvednem si náladu, než půjdeme domů).
Přátelé, lidičky, až skončí písničky (budem si povídat a vesele se smát).
V Yokohamě v přístavu kde noc vládne tmou, loučil se tam námořník se svou dívenkou
a Japonečce malé slzičky stékají, když jeho rety rudé slova lásky šeptajíMá Japonečko malá dřív než zvadne sakur květ, tvoje láska neskonalá donese mě k tobě zpět
Ta chvíle odloučení, rozplyne se jako dým a potom, děvče milé, budu navždy jenom tvýmByl to onen námořník, co pro ženy žil, co v každičkém přístavu z číše lásky pil,
(na Japonečku malou, už dávno zapomněl, na její rety rudé, které kdysi líbat směl)
Na břehu Niagary stojí tulák starý, na svou první lásku vzpomíná.
Jak tam stáli spolu, dívali se dolů, až jim půlnoc spadla do klína.Ref: Teskně hučí Niagara, teskně hučí do noci, komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci,
komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci.Střemhlav do propasti padá proud, na něm vidím tebe, děvče, plout,
škoda, že ten přelud krásný nelze obejmout, škoda, že ten přelud krásný nelze obejmout.Osud tvrdou pěstí zničil lidské štěstí i ten nejkrásnější jara květ.
A ten kvítek jara vzala Niagara, ta jej nenavrátí nikdy zpět.Ref: Teskně hučí Niagara ....
Tak už jsem ti teda fouk, prsten si dej za klobouk,
nechci tě znát a neměl jsem tě rád, to ti říkám rovnou.REF: Rovnou, jó, tady rovnou, rovnou, jó, tady rovnou,
prostě tě pic a nehledej mě víc, to ti říkam rovnou.Z Kentuky do Tennessee, přes hory a přes lesy,
z potoků vodou, já smejvám stopu svou, to ti říkám rovnou.REF: Rovnou, jó .......Tak už jsem ti teda fouk, prsten si dej za klobouk,
nechci tě znát a neměl jsem tě rád, to ti říkám rovnou.REF: Rovnou, jó ......
U stánků na levnou krásu, postávaj a smějou se času,
s cigaretou a s holkou, co nemá kam jít.
Skleniček pár a pár tahů z trávy, uteče den jak večerní zprávy,
neuměj žít a bouřej se a neposlouchaj.Ref: Jen zahlídli svět - maj na duši vrásky, tak málo je, tak málo je lásky,
ztracená víra hrozny z vinic neposbírá.U stánků na levnou krásu, postávaj a ze slov a hlasů poznávám,
jak málo jsme jim stačili dát.
Jen, zahlídli svět - maj na duši vrásky, tak málo je, tak málo je lásky,
ztracená víra hrozny z vinic neposbírá.
Ref :Tuhle písničku chtěl bych ti, lásko, dát, ať ti každej den připomíná
[: toho, kdo je tvůj, čí ty jsi a kdo má rád, ať ti každej den připomíná. :]Kluka jako ty hledám už spoustu let, takový trošku trhlý mý já.
Dej mi ruku, pojď, půjdeme šlapat náš svět i když obrovskou práci to dá.Ref: Tuhle ....Fakt mi nevadí, že nos jak bambulku máš, ani já nejsem žádnej ideál,
hlavně co uvnitř nosíš a co ukrýváš, to je pouto, co vede nás dál.
Ref: Tuhle .....
Na Okoř je cesta jako žádná ze sta, vroubená je stromama.
Když jdu po ní v létě samoten ve světě, sotva pletu nohama.
Na konci té cesty trnité stojí krčma jako hrad, jako hrad.
Trempi se tam sešli, hladoví a sešlí, začli sobě notovat.Na hradě Okoři světla už nehoří, bílá paní šla už dávno spát.
Ta měla ve zvyku dle svého budíku o půlnoci chodit strašívat.
Od těch dob co jsou tam trempové nesmí z hradu pryč, z hradu pryč.
A tak zatím v podhradí se šerifem dovádí, on jí sebral od komnaty klíč.Jednoho dne zrána roznesla se zpráva, že byl Okoř vykraden.
Nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát odnes, nikdo nebyl dopaden.
Šerif hrál celou noc mariáš s bílou paní v kostnici, v kostnici.
Místo aby hlídal, zuřivě ji líbal, dostal z toho zimnici.Na hradě Okoři světla už nehoří, bílá paní šla už dávno spát.
Ta měla ve zvyku dle svého budíku o půlnoci chodit strašívat.
(Od těch dob co jsou tam trempové nesmí z hradu pryč, z hradu pryč.
A tak zatím v podhradí se šerifem dovádí, on jí sebral od komnaty klíč.)
Cesta má přede mnou v dáli mizí, každý krok v srdci mém zabolí,
zakrátko bude mi všechno cizí, nespatřím své rodné údolí.Ref: Já volám nashledanou, nashledanou, nashledanou, rodné údolí.
Já volám nashledanou, nashledanou, při vzpomínce srdce zabolí.Oči mé nevidí, jak se stmívá, nevidí, co jsem měl tolik rád,
jediné, co mi dnes ještě zbývá, rodnému údolí sbohem dát.Ref: Já volám ....Proč se den za každou nocí vrací, proč se čas na chvíli nezastaví?
Nemusel bych ti své sbohem dáti, kdyby dnešní den navěky byl.Ref: Já volám ....
Co skrýváš za víčky a plameny svíčky, snad houf bílých holubic nebo jen žal?
Tak odplul ten prvý den zmáčený krví, ani pouťovou panenku nezanechal.Ref: Otevři oči, ty uspěchaná dámo uplakaná,
tak votevři oči, ta hloupá noc končí a mír je mezi náma.Už si oblékni šaty i řetízek zlatý a umyj se, půjdeme na karneval
a na bílou kůži ti napíšu tuší, že dámou jsi byla a zůstáváš dál.Ref: Otevři oči ...
Hora skrývá slunce pod klobouk, z oblaků do pampelišek fouk,
(jak zlaté kvítí jasné hvězdy jsou, snad až k tobě, moje drahá, dolétnou)Z oblaků až k tobě doletí, podle nich budeš mít děti tři,
(ty budou krásné tak jako jsi ty, dobrou noc, má drahá, tak už spi)
Kouzelná je řeka na horách, po ní plul jsem jako v mátohách,
(tys byla krásná první láska má, mně se zdá, že se na mě z nebe usmíváš)Tichá píseň nese se nocí, ostrejch hochů toulavých srdcí,
(umlkly bendža, ztichly kytary, sbohem buď, mé krásné děvče z Montany)Tam v kolíbce malý hošík spí, přemýšlím, o čem tak asi sní,
(zdědil mou hůl a tornu toulavou, půjde tam, kde pampelišky zlaté jsou)
Osadou zazáří zář bílá, do srdcí všem lásku rozlila,
(utichly bendža, zmlkly kytary, sbohem buď mé krásné děvče z Montany)
Déšť ti, holka, smáčel vlasy, z tvých očí zbyl prázdný kruh.
Kde je zbytek tvojí krásy, to ví dneska snad jenom Bůh.Ref: Z celé Jižní eskadrony, nezbyl, ani jeden muž.
V Montgomery bijou zvony, déšť ti smejvá ze rtů růž.Tam na kopci v prachu cesty leží i tvůj generál.
V ruce šátek od nevěsty, ale ruka leží dál.Ref: Z celé Jižní eskadrony ...
Tvář má zšedivělou strachem, zbylo v ní pár těžkých chvil.
Proužek krve stéká prachem, déšť mu slepil vlasy jako jíl.Ref: Z celé Jižní eskadrony ...Déšť ti šeptá jeho jméno, šeptá ho i listoví.
Lásku měl rád víc než život, to ti nikdy nepoví.Ref: Z celé Jižní eskadrony ...
11 Ovečka (bláznova ukolébavka)
Máš má ovečko dávno spát, i píseň ptáků končí, kvůli nám přestal vítr vát,
jen můra zírá zvenčí. Já znám její zášť, tak vyhledej skrýš,
zas má bílej plášť a v okně je mříž.Máš má ovečko dávno spát, a můžeš hřát, ty mě můžeš, hřát. Vždyť přijdou se ptát,
zítra zas přijdou se ptát, jestli ty v mých představách už mizíš.Máš má ovečko dávno spát, dnes máme půlnoc temnou, ráno budou nám bláznům lhát,
že ráda snídáš se mnou. Proč měl bych jim lhát, že sem tady sám,
když tebe mám rád, když tebe tu mám.(Máš má ovečko dávno spát a můžeš hřát, ty mě můžeš hřát. Vždyť přijdou se ptát,
zítra zas přijdou se ptát, jestli ty v mých představách už mizíš.) 2x
12 Hospůdka - lidová česká
Tam na konci města hospodu najdeš, když máš velkou žízeň, tak si tam zajdeš.
Je to na zastávce blízko osady. (Dáš si nalejt hektolitr píva, i když jsi bez nálady),Ref.: Hospůdko, hospůdko malá, restauračko začouzená. Ty jsi mi mé mládí vzala,
byla's mi přisouzená. Půlnoc když ponocnej píská, poslední pivo si dám.
(Pak se mi, hospůdko, víc už nezastejská, i když jsem na světě sám, cárárá).Když máš velkou žízeň, když tě mrzí svět, nejraděj bys utek a nevrátil se zpět.
Do hospody zajdeš, pívo nalejt dáš. (Do kouta si s kamarády sedneš, písničku si zazpíváš).Ref.: Hospůdko ....Dokud budem žíti, bude každej z nás, dobré pivo píti a holky milovat.
Stačí džbánek píva s bílou čepicí, (potom ať se celá parta dívá, jak jdu domů s opicí)Ref.: Hospůdko ...
13 Kdyby tady byla taková panenka
Kdyby tady byla taková panenka, která by mě chtěla,
která by mě chtěla syna vychovati, přitom pannou býti.Kdybych já ti měla syna vychovati, přitom pannou býti,
ty bys mně musel kolíbku dělati, do dřeva netíti.Kdybych já ti musel kolíbku dělati, do dřeva netíti,
ty bys mně musela košiličku šíti bez jahly a nití.Kdybych já ti měla košiličku šíti bez jahly a nití,
ty bys mně musel žebřík udělati až k nebeské výši.Kdybych já ti musel žebřík udělati až k nebeské výši,
lezli bysme spolu, spadli bysme dolů, byl by konec všemu.
(V dáli za horama stojí chajda malá), (pod ní teče řeka, nad ní černá skála),
(Přišla velká voda, vzala chajdu sebou), (teď dva kamarádi nemaj si kam lehnout).
(Smutně blouděj světem, hledaj chajdu svoji), (tam kde chajda stála, černá skála stojí),
(Neplač, kamaráde, pro tu chajdu starou), (dřív než jaro přijde, postavíme novou).(Dřív než jaro přišlo, nová chajda stála), (pod ní teče řeka nad ní černá skála).
15 Řekni, kde ty kytky jsou
Řekni, kde ty kytky jsou, co se tady mohlo stát, řekni, kde ty kytky jsou, kde mohou být?
Dívky je tu během dne, otrhaly do jedné, kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí?Řekni, kde ty dívky jsou, co se asi mohlo stát, řekni, kde ty dívky jsou, kde mohou být?
Muži si je vyhlédli, s sebou domů odvedli, kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí?Řekni, kde ti muži jsou, co se k čertu mohlo stát, řekni, kde ti muži jsou, kde mohou být?
Muži v plné polní jdou, do války je zase zvou, kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí?A kde jsou ti vojáci, lidi co se mohlo stát, a kde jsou ti vojáci, kde mohou být?
Řady hrobů v zákrytu, meluzína kvílí tu, kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí.Řekni, kde ty hroby jsou, co se nimi mohlo stát, řekni, kde ty hroby jsou, kde mohou být?
Co tu kytek rozkvétá, od jara do léta Kdo to kdy pochopí, kdo to kdy pochopí.
16 Jasse James
Jasse James chlapík byl, hodně lidí odpravil, vlaky přepadával rád,
boháčům uměl brát, chudákům dával zas, přál bych vám, abyste ho mohli znát.REF: Jasse ženu svou tady nechal ubohou a tři děcka říkám vám,
ale tenhle přítel hadí ten vám Jesse zradí, já vím, tenkrát v noci prásk ho sám.Jednou vám byla noc, měsíc tenkrát svítil moc, když tu vláček zůstal stát,
kde kdo ví, že ten vlak, přepad Jesse kabrňák, Jesse sám se svým bráchou akorát.REF: Jasse ženu ...Jedenkrát Jesse James, sedí doma za stolem, a svým dětem vypráví,
Robert Ford v nočních tmách, přiblíží se jako had a on vám Jasse Jamese vodpraví!!!
REF: Jasse ženu ...
17 Šlapej dál
Hej, nandej na sebe modrý džíny, vlak houká, v kopci je pomalej,
tak vstávej z tý udusaný hlíny, hej, tuláku, už je ráno, a tak oči otvírej.Ref: Šlapej dál a táhni ke všem čertům, tohleto je město proklatý,
a šerif náš, ten nerozumí žertům, a tak tohle ráno mohlo by bejt pro tebe dost zlý.Hej, plandej už dál, jak vede cesta, a koukej si chytit ňákej vlak,
šerif náš je z pepřovýho těsta a jak zmerčí tuláka, tak začne řádit jako drak.Ref: Šlapej dál ...
Hej, nandej na sebe modrý džíny, vlak houká, v kopci je pomalej,
jeď dál, kam povedou tě šíny a k našemu městu už se nikdy víckrát nevracej.Ref: Šlapej dál ...
18 Když náš táta hrál
Když jsem byl chlapec malej, tak metr nad zemí, scházeli se farmáři tam u nás v přízemí,
mezi nima můj táta u piva sedával a tu svoji nejmilejší hrál.Teď už jsem chlap jak hora, šest stop a palců pět, už jsem prošel celý Státy a teď táhnu zpět,
kdybych si ale ve světě moh' ještě něco přát, tak slyšet zase svýho tátu hrát.Ta písnička mě vedla mým celým životem, když jsem se toulal po kolejích, žebral za plotem,
a když mi bylo nejhůř, tak přece jsem se smál, když jsem si vzpomněl, jak náš táta hrál.To všechno už je dávno, táta je pod zemí, když je ale noc a měsíc, potom zdá se mi,
jako bych od hřbitova, kam tátu dali spát, zase jeho píseň slyšel hrát.
19 Jó třešně zrály
Jó třešně zrály, zrovna třešně zrály, sladký třešně zrály a teplej vítr vál.
A já k horám v dáli, Modrejm horám v dáli, sluncem, který pálí, tou dobou stádo hnal.
Jó třešně zrály, zrovna třešně zrály, sladký třešně zrály a jak to bylo dál.Tam jak je ta skála, ta velká bílá skála, tak tam vám holka stála a bourák opodál.
A moc se na mne smála, zdálky už se smála i zblízka se pak smála a já se taky smál.
Jó třešně zrály, zrovna třešně zrály, sladký třešně zrály a jak to bylo dál.Řekla, že už dlouho mě má ráda, dlouho mě má ráda,dlouho mě má ráda, abych prej si jí vzal.
Ať nechám ty svý stáda, že léta pilně střádá, jen abych jí měl rád a žil s ní jako král.
Jó třešně zrály, zrovna třešně zrály, sladký třešně zrály a jak to bylo dál.Pokud je mi známo, já řek jenom: "Dámo, milá hezká dámo, zač bych potom stál.
Ty můj typ nejsi, já mám svoji Gracey, svoji malou Gracey a tý jsem srdce dal."
Jó třešně zrály, zrovna třešně zrály, sladký třešně zrály a jak to bylo dál.Jó u tý skály, dál třešně zrály, k Modrejm horám v dáli, teplej vítr vál.
A já od tý skály, od tý bílý skály, sluncem který pálí, zas hnal svý stádo dál.
Jó třešně zrály, u tý bílý skály, sluncem, který pálí,(jsem hnál svý stádo dál).
20 Růže z Texasu
Jedu vám takhle stezkou dát koňům v řece pít
vtom potkám holku hezkou, až jsem vám z koně slít.
Má kytku žlutejch květů, snad růži co já vím?
Znám plno hezkejch ženskejch k světu ale tahle hraje prim.Ref: Kdo si kazí smysl pro krásu ať s tou anebo s tou
dej si říct, že kromě Texasu tyhle růže nerostou.
Ať máš kolťák nízko u pasu, ať jsi třeba zloděj stád
svoji žlutou růži z Texasu, budeš pořád míti už rád!Řekla, že tu žije v ranči, je sama s tátou svým
a hrozně ráda tančí, teď zrovna nemá s kým.
Tak já se klidně nabíd, že půjdu s ní a rád
a že se dám i zabít když si to bude přát.Ref: Kdo si kazí ...Hned si dala se mnou rande a přišla přesně v půl
a dole teklo Rio Grande po něm měsíc plul.
Když si to tak v hlavě srovnám, co víc jsem si moh přát
ona byla milá, štíhlá, rovná, zkrátka akorát.Ref:Kdo si kazí ...
Od tý doby vodím koně jen dolů k brodu pít
a žiju jenom pro ni a chtěl bych si ji vzít,
Když večer banjo ladím a zpívám si tu svou
tak pořád v duchu hladím, tu růži voňavou.Ref: Kdo si kazí ...
21 Dajána
Lidé o ní říkají, že je v lásce nevěrná, ona zatím potají, jediného v mysli má.
Na toho, kdo klid jí vzal, dnem i nocí čeká dál, Krásná, bláhová Dajána.Ten kdo klid jí navždy vzal, odešel si bůhví kam. Dajána má v srdci žal,
žije marným vzpomínkám. Předstírá-li ve dne smích, pláče v nocích bezesných,
Krásná, bláhová Dajána.Srdce, které zastesklo si, s úsměvem teď žal svůj nosí, stále čeká, čeká dál, o, o, o, o, o, o, o.Ospalá jde ulicí, nezbaví se lásky pout. Sny, jež voní skořicí, sny, jež nelze obejmout,
navždy bude sama snít, nenalezne nikdy klid. Krásná, bláhová Dajána.Srdce, které zastesklo si, s úsměvem teď žal svůj nosí, stále čeká, čeká dál, o, o, o, o, o, o, o.Ospalá jde ulicí, nezbaví se lásky pout. Sny, jenž voní skořicí, sny, jenž nelze obejmout,
navždy bude sama snít, nenalezne nikdy klid. Krásná, bláhová Dajána, Dajána, Dajána.
22 Bedna od whisky
Dneska už mně fóry ňák nejdou přes pysky, stojím s dlouhou kravatou na bedně od whisky.
Stojím s dlouhým vobojkem jak stájovej pinč, tu kravatu, co nosím, mi navlík soudce Lynč.Ref: Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká, jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká.
Do nebeskýho báru, já sucho v krku mám, tak kopni do tý bedny, ať na cestu se dám.Mít tak všecky bedny od whisky vypitý, postavil bych malej dům na louce ukrytý. Postavil bych malej dům a z vokna koukal ven a chlastal bych tam s Billem a chlastal by tam Ben.Ref: Tak kopni do tý bedny...Kdybysi se, hochu, jen pořád nechtěl rvát, nemusel jsi dneska na týhle bedně stát.
Moh' jsi někde v suchu tu svoji whisku pít, nemusel jsi hochu na krku laso mít.Ref: Tak kopni do tý bedny...Když jsem štípnul koně a ujel jen pár mil, nechtěl běžet, dokavaď se whisky nenapil.
Zatracená smůla a zatracenej pech, když kůň cucá whisky jak u potoka mech.Ref: Tak kopni do tý bedny...Až kopneš do tý bedny, jak se to dělává, do krku mi zůstane jen dírka mrňavá.
Jenom dírka mrňavá a k smrti jenom krok, mám to smutnej konec a whisky ani lok.Ref: Tak kopni do tý bedny, ...
23 Buráky
Když sever válčí s jihem a zem jde do války, na polích místo bavlny teď rostou bodláky.
Ve stínu u silnice vidím z jihu vojáky, jak válejí se s kvérem a louskaj buráky.Ref: (Hej hou, hej hou, nač chodit do války, je lepší doma sedět a louskat buráky).Plukovník je v sedle, volá Yenkyové jdou, ale mužstvo stále křičí, že dál už nemohou.
Plukovník se otočí a koukne do dálky, jak jeho slavná milice ted louská buráky.
Ref: Hej hou...Až tahle válka skončí, a my zas budem žít, své milenky a ženy pak půjdem políbit.
Až zeptaj se tě "Hrdino, cos dělal za války?" Já flákal sem se s kvérem a louskal buráky.
Ref:Hej hou...
24 Aljaška
Když jaro na Aljašku zavítá k nám, hromadu zlata já na zimu mám,
šampaňský víno si do sudu dám, když jaro na Aljašku zavítá k nám.S dívenkou krásnou, budu tam žít, čeká na jihu a chci si ji vzít,
mosaznou postel jí do srubu dám, když jaro zavítá k nám.
Z těch velkejch plánů nezbylo nic, já dva roky čekal a měl jsem snad víc,
teď už je vdaná a co z toho mám, když jaro na Aljašku zavítá nám.
Nač hlavu věšet nedá se žít, šampaňský víno tu sám budu pít,
s partnery svými tu zůstanu sám (až jaro na Aljašku zavítá k nám).
25 Tisíc mil
V nohách mám už tisíc mil stopy déšť a vítr smyl a můj kůň i já jsme cestou znavení.
Ref: Těch tisíc mil těch tisíc mil má jeden směr a jeden cíl bílej dům to malý bílý stavení.Je tam stráň a příkrej sráz modrá tůň a bobří hráz táta s mámou, kteří věřej dětskejm snům.
Ref:Těch tisíc mil ...
V nohách mám, už tisíc mil teď mi zbejvá jen pár chvil cestu znám a ta se tam k nám nemění.
Ref:Těch tisíc ...Kousek dál a já to vím, uvidím už stoupat dým šikmej štít střechy čnít k nebesům.
Ref:Těch tisíc mil ...2x
26 Rosa na kolejích
Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub. Tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál.
Přede mnou stíny se plouží a nad krajinou krouží podivnej pták, pták nebo mrak.Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa. Vzít do dlaně dálku zase jednou zkus.
Telegrafní dráty, hrajou ti už léta to nekonečně dlouhý monotónní blues.
Je ráno, je ráno. Nohama stíráš rosu na kolejích.Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj. Co si radši počkaj až se stmí a pak šlapou dál.
Po kolejích táhnou bosí a na špagátku nosí celej svůj dům - deku a rum.Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa. Vzít do dlaní dálku zase jednou zkus.
Telegrafní dráty, hrajou ti už léta to nekonečně dlouhý monotónní blues.Je ráno, je ráno. (Nohama stíráš rosu na kolejích).
27 Před chajdou
Před chajdou, až oheň bude plát, já budu vzpomínat na štěstí, jež uprchlo mi v dál.
Děvče, které měl jsem tolik rád, mi přebral kamarád, mně zbejvá jen na kytaru hrát.Ref: Přijď jen, na malou chvíli, až den se schýlí, slunko jde spát,
poznáš, že píseň zaplaší tíseň v srdci, tě bude hřát.
Ty víš, že mám jen tebe rád, tobě chci svoji píseň hrát,
pohádko mládí, mějme se rádi, šťasten, ten kdo je mlád.Až tě děvče chlapec opustí, přijď na kraj propasti, kde chajda je skrytá jako v tmách.
Tam tě čeká věrný kamarád, co měl tě tolik rád, a bude ti na kytaru hrát.
Ref: Přijď jen, na malou chvíli, /2x
28 Zvedněte kotvy (už vyplouvá loď...)
Ref: Už vyplouvá loď John B., už vyplouvá loď John B.,
okamžik malý jen než popluje v dál, nechte mě plout, nechte mě plo-o-out,
nechte mě plout, nechte mě plo-o-out, sil už málo mám, tak nechte mě plout.Nejdřív jsem se napil, na zdraví všem připil, vím, že cesta má konec už má,
tak nechte mě plout, nechte mě plout, tak nechte mě plout, nechte mě plout,
sil už málo mám, tak nechte mě plout.Sklenici svou dopil, zakrátko u mne byl, okovy na ruce dal a pistole vzal,
šerif John Stone, šerif John Stone, šerif John Stone, šerif John Stone,
moji svobodu vzal šerif John Stone.
Ref: Už vyplouvá loď John B., už vyplouvá loď John B., okamžik malý jen, než ...
29 Cestářská
(Na silnici do Prášil, jeden mladý cestář žil),
/A kamení (a kamení), tam roztloukal (tam roztloukal)
a kamení tam roztloukal, když silnici štěrkoval/.
(Paní v zlatém kočáře, uviděla cestáře),
/A povídá (a povídá) cestáři náš (cestáři náš) a povídá "cestáři náš, těžkou práci tady máš/.(Cestář na to odpoví: "vzácná paní, to se ví),
/Kdybych já moh, (kdybych já moh), (tak jako pán),
jezdit ve zlatém kočáře, nedělal bych cestáře/.
30 Little Big Horn
Tam, kde leží Little Big Horn, je indiánská zem, tam přijíždí generál Custer se svým praporem,
modrý kabáty jezdců, stíny dlouhejch karabin a z indiánskejch signálů, po nebi letí dým.Ref: Říkal to Jim Bridger, já měl jsem v noci sen, pod sedmou kavalerií jak krví rudne zem,
kmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj zná, proč Custer neposlouchal ta slova varovná.Tam blízko Little Big Hornu šedivou prérií, táhne generál Custer se svou kavalerií,
marně mu stopař Bridger radí, zpátky povel dej, jedinou možnost ještě máš, život si zachovej.Ref: Říkal to Jim Bridger, já ...
Tam blízko Little Big Hornu, se vznáší smrti stín, padají jezdci z koní, výstřely z karabin,
límce modrých kabátů barví krev červená, kmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj zná.Ref: Říkal to Jim Bridger, ...
Pak všechno ztichlo, jen tam-tam duní nad krajem,
v oblacích prachu mizí Siouxů vítěznej kmen,
cáry vlajky hvězdnatý po kopcích vítr vál, tam uprostřed svých vojáků leží i generál.Ref: Říkal to Jim Bridger, ...
31 Marta
Dusili jsme husu v boudě na Primusu, bezvadně se připekla,
pozvali jsme Martu mezi naší partu, ale ta nás vypekla.
Za komínem cosi vejskalo, ale nám se po tý Martě stejskalo
a tak místo Marty mazali jsme karty, až se z toho blýskalo.Ref: Marta je Marta, Martu zná celá parta, tam kde Marta je i parta je
pro Martu, pro Martu kluk zradí ba i partu jak rampouch na slunci hned roztaje
když někdo šilhá po Martě, je celá parta na vartě jo, Marta je Marta, Martu zná celá parta
tam kde je Martička je i partička.Potkal jsem ji v lese ona v ruce nese kytičku ze sedmikrás,
sotva jsem jí zočil, za smrček jsem skočil, celej sem se touhou třás.
Jářku milá Marto pojd' ty sem, sedneme si spolu pod tisem,
ona se mě lekla, než utekla řekla, pošli mi to dopisem.Ref: Marta je Marta ...Zeptejte se Marty, co používá na rty, jestli se vám pochlubí,
čím si barví vlasy, obočí a řasy ona se jen zazubí.
Na Sázavu táhnou průvody, v tom nehledejte vážné důvody,
vyspěte se v lese, někde v lese kde se vyvztekáte u vody.Ref: Marta je Marta ...
32 Chodím po Broadwayi
(Chodím po Broadwayi hladov sem a tam, sem a tam),
chodím po Broadwayi, po Broadwayi, po Broadwayi hladov sem a tam.(Singi jou, jou, ju pi ju pi jou),
Singi jou, jou, ju pi, jou, jou, ju pi, Singi jou, jou, ju pi ju pi jou.(Moje černé děti mají stále hlad stále hlad),
moje černé děti, černé děti, černé děti mají stále hlad.(Singi jou, jou, ju pi ju pi jou),
Singi jou, jou, ju pi, jou, jou, ju pi, Singi jou, jou, ju pi ju pi jou.(Práci nedostanu, černou kůži mám, kůži mám),
práci nedostanu, nedostanu, protože já černou kůži mám.
(Singi jou, jou, ju pi ju pi jou),
Singi jou, jou, ju pi, jou, jou, ju pi, Singi jou, jou, ju pi ju pi jou.(A já pevně věřím, že zas přijde den, přijde den),
a já pevně věřím, pevně věřím, že zas černoch bude svoboden.(Singi jou, jou, ju pi ju pi jou),
Singi jou, jou, ju pi, jou, jou, ju pi, Singi jou, jou, ju pi ju pi jou.
33 Černý muž
(Černý muž pod bičem otrokáře žil),
černý muž pod bičem otrokáře žil, kapitán John Brown to zřel.Ref: Glory glory aleluja, glory glory aleluja, glory glory aleluja, kapitán John Brown to zřel.(Sebral z Virgínie černých přátel šik),
sebral z Virgínie černých přátel šik, prapor svobody pak zdvih.Ref: Glory glory ............prapor svobody pak zdvih.(Hrstka statečných však udolána jest),
hrstka statečných však udolána jest, kapitán John Brown je jat.Ref: Glory glory ............kapitán John Brown je jat.(Zvony Charlestonu z dáli temně zní),
zvony Charlestonu z dáli temně zní, na tu cestu poslední.Ref: Glory glory ............na tu cestu poslední.(John Brown mrtev jest a jeho tělo tlí),
John Brown mrtev jest a jeho tělo tlí, jeho duch však kráčí dál.Ref: Glory glory ..............jeho duch však kráčí dál.
34 Mexická svatba
Když jsem se toulal mexickou pampou, měsíc mi svítil stříbrnou lampou.
(Nad hlavou měl jsem hvězdnatý nebe, myšlenky, drahá, byly u tebe).Jak se tak blížím k malýmu ranči, s úžasem vidím, že se tam tančí.
(Mexická svatba právě tam byla a ty jsi byla ke mně tak milá).Přišla jsi ke mně, svou číši v ruce, já ztratil hlavu a s ní i srdce.
(Od těch dob pampou stále se toulám, mexickou nocí svý štěstí hledám).
35 Za chvíli už budu v dáli (Hučka)
Hučku svou na pozdrav smekám, světla vlaků vidím plát,
tak na svůj nárazník čekám, už jsem tě měl akorát.
Zejtra ráno, až se vzbudíš, zjistíš, že se slehla zem
a tvůj miláček že pláchnul půlnočním expresem.Ref: Za chvíli už budu v dáli, za chvíli mi bude fajn, o tvý lásce, která pálí, nebudu mít ani šajn.
Za chvíli už budu v dáli, za chvíli mi bude fajn, o tvý lásce, která pálí, nebudu mít ani šajn.Nejdřív zní vlakovej zvonec, pak píšťala, je mi hej,
konečně vím, že je konec naší lásce tutovej.
Z kapsy tahám harmoniku, tuláckej song budu hrát,
sedím si na nárazníku a je mi tak akorát.Ref: Za chvíli ..........2x
36 Parta z ranče Y
(Každý ráno sjíždí z hor ta parta z ranče Ypsilon),
(mezi nima jede na koni, ten kovboj jménem Joe).
(Tam dole, tam dole u řeky, stojí vopuštěnej srub),
(nedávno tam ještě bejvala má plavovlasá Ruth),
(Co asi, co asi stalo se s mojí plavovlasou Ruth)?
(Co asi, co asi stalo se, že opustila srub)?
(Tam dole, tam dole u řeky stojí opuštěnej strom),
(nedávno se na něm voběsil kovboj jménem Joe).
(Vrátíš-li se jednou zpět, tak přijď se na mě podívat),
(tebe, moje plavovlasá Ruth, budu mít stále rád).
(Každý ráno sjíždí z hor ta parta z ranče Ypsilon),
(mezi nima není na koni ten kovboj jménem Joe).
37 Ruty-šuty (Arizona)
Šinu si to starým Colorádem, když tu slyším výkřik vzdálený,
jel jsem podle hlasu, a k mému úžasu, ležel tam muž k zemi skolený.Ref: Ruty-šuty Arizóna, Texas! Ruty-šuty Arizóna má, jel jsem podle hlasu
a k mému úžasu, ležel tam muž k zemi skolený.
Sklonil jsem se k jeho obličeji, poznal jsem v něm svého dvojníka,
jeho tělo bylo, probodáno nožem, teplá krev mu z rány vytéká.Ruty-šuty Arizóna, Texas! Ruty-šuty Arizóna máá,
jeho tělo bylo, probodáno nožem, teplá krev mu z rány vytéká.
Pravil ke mně hlasem zmírajícím, příteli můj parde jediný, byla to léčka,
já to nevěděl, jako starej vůl jsem naletěl.
Ruty-šuty Arizóna, Texas! Ruty-šuty Arizóna máááá
byla to léčka, já to nevěděl, jako starej vůl jsem naletěl.
Nechtěj chlapče Arizónu znáát, těžký je tam život kovbojů, musíš umět střílet,
Holky milovat, nechtěj hochu Arizónu znát.
Ruty-šuty Arizóna, Texas! Ruty-šuty Arizóna máááá, (musíš umět střílet,
holky milovat, nechtěj hochu Arizónu znát).
38 Rikatádo
Chlapci z Rikatáda, ženou svoje stáda, po mexický hranici,
zem se celá třese, stromy padaj v lese, před pistolí mířící.
V srdci nosí lásku, každý má svou krásku, pistol nízko u boku,
nemaj strachu z Estakáda, zpívají si do kroku.Ref: Rikatádo jak tornádo, žene širou stepí, koně řičí, chlapci křičí, štěstí se na ně lepí.
Rikatádo velmi rádo, mává sombrérem nad hlavou, Rikatádo jak tornádo, stále hýří náladou.Z Rikatáda chlapci, prérie jsou dravci, když to v baru neklape,
sem tam pistol hlesne, falešnej hráč klesne, péra lítaj z kanape.
Při grogu, whisky, džinu mají z toho psinu, šťouchají se do břicha
a pak celý Rikatádo, zpívá píseň do ticha.Ref: Rikatádo jak tornádo..................2x
39 Hráz
Stál tam na stráni dům, v něm židle a stůl, pár kůží a krb, co dřevo z něj voní,
s jarem, když máj rozdá barvy svý, tu sosna krásná nad chajdou se skloní,
a říčka, když stříbrným hávem se přikryje s ránem, svý ahoj jí dáš a pak je tu den,
zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá, svět s ním, svět s ním.Touláš se po lese, touláš a jenom tak bloumáš a koruny stromů tě uvítaj' rosou,
víš, že času je dost, to znáš, a možná potkáš někde dívku bosou,
po slůvkách, který se říkaj', po dnech něžných stisků vás uvítá chajda a pak je tu den,
zazní údolím kytara tvá, ta píseň ráno uvítá, svět s ním, svět s ním.Však náhle volání táhlé ti přeruší snění a oznámí všem: je poslední den,
voda zaplaví údolí, sosnu, chajdu, pohled zabolí,
ta hráz je potřebná všem, však zabíjí den, co nosil tě v náručí romantickém,
zazní údolím bolest tvá, ta bolest ráno uvítá, svět s ním, svět s ním ...
40 Děti z Pirea
Každého jitra z toho přístavu vyplují bárky a lodi do moří,
a slunce kulaté jak míč s každým úsvitem v dáli se z hlubin vynoří.
Jen děti z Pirea se po břehu loudají, moře jim nohy omývá,
ty modré nedozírné dálky je lákají víc nežli země šedivá.
Ref: Co moře zpívá pod křídly kormoránů, o tom se zdává k ránu všem dětem z Pirea,
však každý mívá své jedno velké přání, sní o něm za svítání, jak děti z Pirea.
Každého večera se k přístavu, od moře bárky a lodi vracejí,
ty čluny připlouvají s nákladem ryb, starých lásek a nových nadějí.
Jen děti z Pirea však nejsou tu na břehu, dávno už musely jít spát a budou do ranního úsvitu snít o tom všem, o čem snily tolikrát.
Ref: Co ...
41 Nebe na zemi
Na Nirvánu, na Olymp, na nebe nevěřím, když někdo svět pomlouvá, vždycky láteřím.
Nestojím o nekonečno s hvězdami všemi, stačí mi pár krásných let, někde na zemi.
Když já vám povídám, že je nebe na zemi, pravdu mám, věřte mi.
Za život, život dám, i když nerad umírám, nejsem sám, věřte mi.
Pro toho kdo chce žít, je na světě plno krás a z těch krás nebe mít, záleží jenom od nás.
Jen od nás věřte mi, záleží, kdy přijde čas, kdy pro nás bude nebe na zemi.
Pro toho kdo chce žít, je na světě plno krás a z těch krás nebe mít, záleží jenom od nás
Jen od nás věřte mi, záleží, kdy přijde čas, (kdy pro nás bude nebe na zemi).
42 Džínová láska
Oči máš jako len, já z nich bývám často okouzlen,
vždyť jsou modrý jako nebe, studna něhy, až mě zebe, takový, jó takový, jsou oči tvý.Horký dech to jsi ty, když mě líbáš na mé malé rty
něžná touha, co se ztrácí, jarní vítr, když se vrací, takový, jó takový, jsi zase ty.Ta naše láska džínová, nám dvěma patří a nám se podobá
je jako já, je jako ty a všechny starosti, problémy, hlouposti, za nás vyřeší džínová láska, džínová láska, džínová láska.Na pláč tvůj nemám zbraň, vždycky hladím tvoji malou dlaň,
i když slzy rosu tvoří, naši lásku těžko zboří, taková, jó taková, je láska má.Proč máš spěch? Kam zas jdeš? Ptáš se a já mohla bych říct lež,
ale nemám proč ti lhát, láska má je žhavej drát, taková, jó taková, je láska má.Ta naše láska džínová, nám dvěma patří a nám se podobá
je jako já, je jako ty a všechny starosti, problémy, hlouposti, za nás vyřeší džínová láska, džínová láska, džínová láska.Vlasy máš jako med, taky chladná umíš být jak led
když se domů pozdě vrátím, příští den tvou přízeň ztratím, taková, jó taková, jsi někdy ty.Nervy máš napnutý, člověk stěží tě pak donutí,
abys vynes koš na smetí, když mám práci kolem dětí, takový, jó takový, jsi někdy ty.Ta naše láska džínová nám dvěma patří a nám se podobá
je jako já, je jako ty a všechny starosti, problémy, hlouposti
za nás vyřeší džínová láska, džínová láska, džínová láska, džínová láska.
43 Nelly Blay
Každý večer v ohradě já koně nechávám, v zanedbaný zahradě svou milou čekávám.
Blay Nelly ou Nelly je to dívka má, (v kuchyni se otáčí a milování zná).Takovouhle paštiku, co ona umí péct, za tu chtěl bych na kraj světa na rukou ji nést.
Blay Nelly ou Nelly je to dívka má, (v kuchyni se otáčí a milování zná).
Tuhle dívku Nelly Blay já nechci nechat být, ona už to taky ví a hned si mě chce vzít.
Blay Nelly ou Nelly je to dívka má, (v kuchyni se otáčí a milování zná).Tuhle dívku Nelly Blay tu si vyberem, paštičky jí v kuchyni pak všechny seberem.
Blay Nelly ou Nelly je to dívka má, (v kuchyni se otáčí a milování zná).
44 Když si báječnou ženskou
Tenhle příběh je pravda, ať visím, jestli vám budu lhát,
já jsem potkal jednu dívku a do dnešního dne ji mám rád,
nikdy neměla zlost, když jsem hluboko do kapsy měl,
vždycky měla pochopení a já se s ní nikdy hádat nemusel.R: Když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap
tak mají báječnej život plnej báječnejch dní bez útrap,
celej den jen tak jen tak sedí a popíjejí Chatoneaux d'Pappe,
když si báječnou ženskou vezme báječnej chlap,
Nikdy jsem neslyšel: kam jdeš, kdy přijdeš a kde jsi byl,
a já nikdy nezapoměl, abych svoje sliby vyplnil,
a když vzpomínala, tak jen na to hezký, co nám život dal,
nedala mi příležitost, na co bych si taky stěžoval.R: Tenhle příběh je pravda a sním svůj klobouk, jestli jsem vám lhal,
že jsem potkal jednu dívku a tu dívku jsem si za ženu vzal,
zní to jako pohádka z oříšku královny Máb,
že si báječnou ženskou vzal jeden báječnej chlap
45 Poslední kovboj
Snad jsem si zmýlil odjezd vlaku, měl zpoždění snad sto let,
já měl namířeno k táboráku, co měl se konat naposled,
a místo něj kouř náklaďáků, mě v tomhle koutě přivítá,
a louky plný paneláků, skrz který slunce prosvítá.Tak přijíždí poslední kovboj, sombrero vmáčklé do čela,
zchvácená herka líně kráčí, jako by dál nést ho nechtěla,
tak přijíždí poslední kovboj, a nerad vráží do lidí,
tak přijíždí poslední kovboj, a nikdo z vás ho nevidí.Snad jsem si zmýlil čísla vlaků, co odjížděly do mých snů,
do prašných cest a do bodláků z mých oblíbených románů,
kde slunce z rozedraných mraků tančí na hlavních pistolí,
snad jsem si zmýlil čísla vlaků, tohle je jiný údolí.Tak přijíždí poslední kovboj, sombrero vmáčklé do čela,
zchvácená herka líně kráčí, jako by dál nést ho nechtěla,
tak přijíždí poslední kovboj, a nerad vráží do lidí,
tak přijíždí poslední kovboj, a nikdo z vás ho nevidí.
46 Tuhle rundu platím já
Já u maríny sloužil a po mořích se ploužil
a každej všivej oceán se pro mě v louži zoužil.Jó, hó, hó - tuhle rundu platím já Jó, hó, hó - tuhle rundu platím já.My s lodí jménem Bella co do Šanghaje jela
my rok a půl stáli v Liverpoolu nalitý jak děla.Jó, hó, hó - tuhle rundu platím já Jó, hó, hó - tuhle rundu platím já.A jedna malá treska moc milá a moc hezká
ta s kytkou v tlamě čeká na mě možná ještě dneska.Jó, hó, hó - tuhle rundu platím já Jó, hó, hó - tuhle rundu platím já.Pět let jsem pár svejch oudů myl jenom v Golfským proudu
snil o slečně, než konečně jsem stoup na rodnou hroudu.Jó, hó, hó - tuhle rundu platím já Jó, hó, hó - tuhle rundu platím já.Já nemám jiný přání než nechat vandrování
mít hospodu a pro vodu už nikdy nebejt k mání.Jó, hó, hó - tuhle rundu platím já jó, hó, hó - tuhle rundu platím já
jó, hó, hó - tuhle rundu platím já ....
47 Ascalona
Táborák zvolna zhasíná, osada už jde spát. Kytara tiše usíná, do duše padá chlad.
Stařičký šerif už líně, ruku po láhvi vztáh, pistoli chová na klíně, brouká si v temnotách:Ref.: Když jsem byl mlád, bývala Ascalona nejhezčí osadou, kterou jsem znal.
Jak častokrát, hýřila Ascalona divokou náladou, kterou jsem znal.
Však slávě pistolí již zvolna doznívá a lesem nehučí to vlčí volání.
Já půjdu spát, však vlajka Ascalony, musí nad hrobem mým, na věky vlát.Vyschly již láhve na stole, pohasl ohňů žár, šerif své těžké pistole pověsil na stožár.
Na vlajku, smutně se dívá, kytaru pohladí a jeho hlava šedivá vzpomíná na mládí:Ref.:
Když jsem byl .........
48 Jen ty má Sázavo
Ve stínu divokých skal, jako šíp letí říčka v dál, v peřejích zpívá píseň svou, dnem i noční tmou.
Vlnka si s vlnkou pohraje a pak dál letí do kraje, u hradby peřejí se tříští, tam je řeky cílR: Jen ty má Sázavo, Ty říčko peřejí, vzpomínky na Tebe, srdce mé zahřejí.
Jen ty má Sázavo, ty říčko v klínu skal, kdybych moh zpátky jít, co bych jen za to dal.
Až v modravých dálkách, kouzlo se ztratí, k Tobě má Sázavo, vždycky se vrátím.
Buď sbohem Sázavo, až budu umírat, na břehu Tvém chci spát na věky spát.Jezdívám do Pikovic a nic pro mě neznamená víc
než projít se kolem Sázavy, tam duše má se uzdraví.
Tady tak blízko Medníku daleko od městských patníků
tvoji tvář si vybavím a zlaté řece vyprávím.R: Jen ty má Sázavo......
49 Klementajn
Byla krásná byla milá byla chytrá zkrátka fajn
na zahrádce něco ryla a říkali jí Klementajn
kolik má prej nápadníků o tom nemá nikdo šajn podávaj si u ní kliku
a každej by chtěl Klementajnjednou ráno přišel jeden napůl Ábel napůl Kain
a napůl peklo a napůl Eden a začal svádět Klementajn
tělo rovný měl jak lajna nejrovnější ze všech lajn
a tak vznikla láska tajná mezi ním a Klementajnkdyž je radost přijde smutek a zmizí vše co bylo fajn
její darling od ní utek a zbyla sama Klementajn
a jednou přišel jednou přišel pozdrav z Vídně Junge Frauen Alter Wein
jinak se mám celkem bídně žij si blaze Klementajndo duše jí padla tíseň tak se vrhla na kokain
a tím končí nejen píseň ale taky taky Klementajn
50 Franky Dlouhán
Kolik je smutného, když mraky černé jdou, lidem nad hlavou smutnou dálavou
Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl, za čas odletěl, každý zapomněl.
R: Měl kapsu prázdnou Franky Dlouhán, po státech toulal se jen sám,
a že byl veselej, tak každej mněl ho rád.
Tam ruce k dílu mlčky přiloží a zase jede dál, každej kdo s ním chvilku byl tak dlouho se pak smál.
Tam kde byl pláč tam Franky hezkou píseň mněl, slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.
A když pak večer ranče tiše usína,j Frankův zpěv jde dál nocí s písní dál ...
R: Měl kapsu prázdnou ...
3. Tak Frankyho vám jednou našli, přestal žít, jeho srdce spí, tiše smutně spí.
Bůh ví jak, za co tenhle smíšek konec měl, farář píseň pěl, umíraček zněl ...
R: Měl kapsu prázdnou ...
51 Sbohem lásko
Ať bylo mně i jí tak šestnáct let, zeleným údolím jsem si ji ved.
Byla krásná to, vím a já měl strach, jak říct když na řasách, slzu má velkou jako hrách.Sbohem lásko nech mě jít, nech mě jít, bude klid. Žádnej pláč už nespraví ty mý nohy toulavý,
já tě vážně měl moc rád, co ti víc můžu dát, nejsem žádnej ideál, nech mě jít zas o dům dál.A tak šel čas a já se toulám dál, v kolika údolích jsem takhle stál.
Hledal slůvka, co jsou jak hojivej fáč, bůh ví co, jsem to zač, že přináším všem jenom pláč.Sbohem lásko nech mě jít, nech mě jít, bude klid. Žádnej pláč už nespraví ty mý nohy toulavý,
já tě vážně měl moc rád, co ti víc můžu dát, nejsem žádnej ideál, nech mě jít zas o dům dál.Já nevím, kde kde se to v člověku bere, ten neklid co ho tahá z místa na místo,
co mu nedovolí, aby se usadil, aby byl sám se sebou spokojenej, jako většina ostatních.
Aby dělal jen to, co se má, a říkal, jenom to, co se od něj čeká.
Já prostě nemůžu zůstat na jednom místě, vážně, fakt.Nananana...
Žádnej pláč už nespraví
ty mý nohy toulavý ....
52 Whisky, to je moje gusto,
R: Whisky, to je moje gusto, bez whisky mám v srdci pusto,
kdyby ji můj táta pil, byl by tu byl mnohem dýl,
když se ve skle leskne whisky, tak má barman dobrý zisky,
život se dá zkrátka žít, jen když je co, jen když je co, jen když je co pít.Tu láhev baculatou, tu pestrou vinětu, tu whisky temně zlatou pije i Manitou,
kdo chce se státi mužem, ten whisky pije rád, a proto všichni můžem společně zazpívat:R: Whisky, to je moje gusto, bez whisky mám v srdci pusto, ..........Tu láhev baculatou, tu pestrou vinětu, tu whisky temně zlatou pije i Manitou,
kdo chce se státi mužem, ten whisky pije rád, a proto všichni můžem společně zazpívat:R: Whisky, to je moje gusto, bez whisky mám v srdci pusto,...............
53 Vdovy z Kordovy
Když jsem šel cestou z Kordovy potkal jsem dvě mladé vdovy rudé měly rety
v rukou kastaněty o lásce že prý mi poví.
Tančily flamengo žhavé, pro mé srdce nedočkavév očích jim vášnivý ohýnek plál
a já se sám sebe ptal
Které mám srdce dát která hezčí je kdo mi to poví
obě mám stejně rád obě krásné jsou vdovy z KordovyŠpanělské přísloví praví že jenom ten muž je pravý kdo hledá jedině svou lásku ve víne
tak ten sil má a kus zdraví Víno mi v ústech jen sládlo tělo mé pomalu sláblo
než jsem si vybrat moh tak už jsem spal ve spánku zpíval dál
Které mám srdce dát která hezčí je kdo mi to poví obě mám stejně rád
obě krásné jsou vdovy z KordovyKdyž jsem se probudil ráno řek jsem si teď mám vyhráno vezmu si nejradši
tu, která je mladší s tou mi bude dopřáno. Marně však hledal jsem vdovy, zbyl mi jen lístek se slovy. Kdo v lásce mladíče dlouho váhá, nakonec v ní prohrává.Které mám srdce dát, která hezčí je kdo mi to poví, obě mám stejně rád,
obě krásné jsou vdovy z Kordovy
54 Tereza
Tereza, jedině Tereza, měla by slyšet píseň mou,
ostatní prominou, nestojím o jinou,
jen pro tu jedinou chci tady žít a zpívatTereza, jedině Tereza, je toho pravou příčinou,
že tady statečně, hrdě a zbytečně, do větru zpívám píseň mou.Možná, za rok za dva že pozná,
kdo měl její úsměvy rád, láska že je sladká a hrozná,
když se dostaví nečekaně a jednostranněTerezo, přečti si Terezo, otázku kterou v očích mám, nápisem tiskacím, k tobě se obracím a ty víš předem, nač se ptám.
55 Slavíci z Madridu
Nebe je modrý a zlatý, bílá sluneční záře, horko a sváteční šaty, vřava a zpocený tváře.
Vím, co se bude dít, býk už se v ohradě vzpíná, kdo chce, ten může jít, já si dám sklenici vína.Žízeň je veliká, život mi utíká, nechte mě příjemně snít. Ve stínu pod fíky poslouchat slavíky, zpívat si s nima a pít.
Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla. Oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla. Dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína, někdo má pletky rád, já radši sklenici vína.
Žízeň je veliká, život mi utíká, nechte mě příjemně snít. Ve stínu pod fíky poslouchat slavíky, zpívat si s nima a pít. Žízeň je veliká,..............
Nebe je modrý a zlatý, Ženy krásný a cudný, Mantily, sváteční šaty, Oči jako dvě studny.
Zmoudřel jsem stranou od lidí, Jsem jak ta zahrada stinná. Kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.Žízeň je veliká, život mi utíká, nechte mě příjemně snít. Ve stínu pod fíky poslouchat slavíky, zpívat si s nima a pít.
56 Milenci v texaskách
Chodili spolu z čisté lásky a sedmnáct jim bylo let,
a do té lásky bez nadsázky, se vešel celý širý svět.
Ten svět v nich ale viděl pásky, jak by mohl nevidět,
vždyť horovali pro texasky a sedmnáct jim bylo let.A v jedné zvláště slabé chvíli, za noci silných úkladů,
ti dva se spolu oženili, bez požehnání úřadů.
Ať vám to je, či není milé, měla ho ráda, měl ji rád.
Odpusťte dívce provinilé, jestli vám o to bude stát.
Ať vám to je, či není milé, měla ho ráda, měl ji rád,
a bylo by moc pošetilé, pro život hledat jízdní řád.Tak jeden mladík s jednou slečnou, se spolu octli na trati.
Kéž, dojedou až na konečnou, kéž na trati se neztratí,
kéž na trati se neztratí, kéž na trati se neztratí.
57 Pramínek vlasů
Když měsíc rozlije světlo své po kraji a hvězdy řeknou, že čas je jít spát,
pramínek vlasů jí ustřihnu potají. Komu? No, přece té, kterou mám rád.
Pramínek vlasů jí ustřihnu potají, já blázen pod polštář chci si ho dát,
ačkoliv sny se mi zásadně nezdají, věřím, že dnes v noci budou se zdát.O sny mě připraví teprve svítání, zpěv ptáků v oblacích a modré nebe,
od vlasů, jichž jsem se dotýkal ve spaní, nový den nůžkama odstřihne tebe.Na bílém polštáři do kroužku stočený, zbude tu po tobě pramínek vlasů,
já nebudu vstávat, dál chci ležet zasněný, je totiž neděle a mám dost času,
je totiž neděle a mám dost času.
58 Sbohem galánečko
[:Sbohem, galánečko, já už musím jí - ti:]
[:Kyselé vínečko, kyselé vínečko podalas' mně k pití:]
[:Sbohem, galánečko, rozlučme sa v pánu:]
[:kyselé vínečko, kyselé vínečko podalas' mně v džbánu. :][:Ač bylo kyselé, přeca sem sa opil:]
[:eště včil sa stydím, eště včil sa stydím, co sem všecko tropil:][:Ale sa nehněvám, žes mňa ošidila:]
[:to ta moja žízeň, to ta moja žízeň, ta to zavinila:]
59 Zelené pláně
Tam kde zem duní kopyty stád, znám plno vůní, co dejchám je tak rád,
čpí tam pot koní a voní tymián, kouř obzor cloní, jak dolinou je hnán.
Rád žiju na ní, tý pláni zelený.Tam kde mlejn s pilou proud řeky hnal, já měl svou milou a moc jsem o ni stál.
Až přišlo psaní, ať na ni nečekám, prý k čemu lhaní a tak jsem zůstal sám.
Sám znenadání v tý pláni zelený.Dál čistím chlív a lovím v ořeší, jenom jako dřív mě žití netěší. Když hlídám stáj
a slyším vítr dout, prosím, ať ji poví, že mám v srdci troud.Kdo ví, až se doví z větrnejch stran, dál že jen pro ni voní tymián,
vlak hned ten ranní ji u nás vyloží a ona k spaní se šťastná uloží
sem, do mejch dlaní v tý pláni zelený.Dál čistím chlív a lovím v ořeší, jenom jako dřív mě žití netěší.
Když hlídám stáj a slyším vítr dout, prosím, ať ji poví, že mám v srdci troud.Kdo ví, až se doví z větrnejch stran, dál že jen pro ni voní tymián,
vlak hned ten ranní ji u nás vyloží a ona k spaní se šťastná uloží
sem, do mejch dlaní v tý pláni zelený.
60 Trampe, kamaráde
Kam tak spěcháš, trampe kamaráde, kam tak pospícháš?
Jedu na slezinu, nemám na mašinu, co se mě tak blbě ptáš.Bůra v kapse, pingl přes rameno, na vlak pospíchám,
a že nejsem pánem, ani astrachánem, na glajzu taky nemám.Čeká na mě ta sázavská parta, kluci od vody,
a že nejsou páni ani astracháni, jsou to kluci přírody.V osadě se slezem ze všech koutů, přijď se podívat!
Kytara tě zmámí, až uslyšíš s námi staré trampské písně hrát!Naše píseň pomalu už končí a my půjdem spát.
Kanady si zujem, dekou se přikrejem, dobrou noc si budem přát.
61 Severní vítr
Jdu s děravou patou, mám horečku zlatou, jsem chudý, jsem sám, nemocen.
Hlava mě pálí a v modravé dáli se leskne a třpytí můj sen.
Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí, tam zbytečně budeš mi psát.
Sám v dřevěné boudě sen o zlaté hroudě já nechám si tisíckrát zdát.Severní vítr je krutý, počítej lásko má s tím.
K nohám ti dám zlaté pruty nebo se vůbec nevrátím.
K nohám ti dám zlaté pruty nebo se vůbec nevrátím.Zarůstám vousem a vlci už jdou sem, už slyším je výt blíž a blíž.
Už mají mou stopu, už větří, že kopu svůj hrob a že stloukám si kříž.
Zde leží ten blázen, chtěl dům a chtěl bazén a opustil tvou krásnou tvář.
Má plechovej hrnek a pár zlatejch zrnek a nad hrobem polární zář.Severní vítr je krutý, počítej lásko má s tím.
K nohám ti dám zlaté pruty nebo se vůbec nevrátím.
K nohám ti dám zlaté pruty nebo se vůbec nevrátím.
62 Jackova píseň
Můj strýček Jack, když narodil se, to bylo slávy! Pan starosta gratuloval, bučely krávy.
Táta z něj chtěl každým coulem námořníka mít, máma proto dávala mu slivovici pít.R:Jack se strašně vody štítí. Jak má námořníkem býti? Původem z moravské vísky,
moře nezná, zato zná whisky.Když Jackovi táhlo kvapem na čtrnáctý rok, řek´ mu táta: "teď uděláš do života krok!
Máma ti dá slivovici a já vokurku a pojedeš třetí třídou až do Hamburku".
R:Jack se strašně vody ...V Hamburku hned za nádražím v první ulici Jackovi se začlo stejskat po slivovici.
Zapad´ do první putyky, už z ní nevyšel, šestapadesát let vo něm nikdo neslyšel.
R:Jack se strašně vody ...Když mu bylo sedmdesát let a jeden den, pohádal se s putykářem, zaplatil, šel ven.
Dojemný to vskutku pohled na tu postavu, jak s vlajícím plnovousem kráčí k přístavu.
R: Jack se strašně vody ...
Tak Jack, co vetchý stařec, dílem náhody poprvé v životě spatřil tolika vody.
Řek´si: "Hele, slivovice", skočil tam a pil a než přišel vodě na chuť, tak se utopil.R:Tak dlouho se vody štítil, až se na tu vodu chytil.
Původem z moravské vísky, měl pít vodu ale ne whisky.
63 Modřínů háj
Je zimní den, sníh oblétá, jak tisíc bělásků.
I zem je bíle posetá, sníh padá do vlásků.
Do vlasů té, co mi ujíždí, už sedá do saní.
Její koník má krok hlemýždí, přesto mizí za strání.R: Modřínů háj, modřínů háj, s bílou pokrývkou.
Modřínů háj, modřínů háj, se dívá za dívkou.
On to ví, on to zná, jestli vrátí se sem k nám.
Modřínů háj, ten mi poví, kde ji mám.Ta cesta, kterou odjela, je dávno zavátá.
Snad je jen tak nesmělá, proto zpátky nechvátá.
Láska má je bázlivá, má strach jen v závějích.
Zimy do let přibývá, už vlasy mám jak sníh.
64 Píseň pro Kristýnku
Stejně voní žluté květy šafránu, jako tvoje vlasy, Kristýnko,
stejnou chuť má vítr, co je po ránu, jako tvoje jméno, Kristýnko,
stejnou barvu, jako mívá oliva mají tvoje oči, Kristýnko,
stejně jako nouze mě to bolívá, když ty nejsi se mnou, Kristýnko.Stejnou písní, jakou tlukou slavíci, tluče tvoje srdce, Kristýnko,
tobě samo nebe slétlo do lící, jak jsi krásná, moje Kristýnko.Jak je hladké portugalské hedvábí, hladší je tvá paže, Kristýnko,
žádná jiná na světě mně nevábí, já chci jenom tebe, Kristýnko.Tolik jasu žádná hvězda nemívá, kolik je ho v tobě, Kristýnko,
tobě snad i v noci světla přebývá, věnuj mi ho trochu, Kristýnko.Hezčí nežli karafiát v zahradě, hezčí je tvůj úsměv, Kristýnko,
mám tě rád a ostatní je nasnadě, chci být navždy s tebou, Kristýnko.Chci být navždy s tebou, Kristýnko .......
65 Babička Mary
Štěchovická laguna když dřímá v zadumaném stínu Kordylér,
pirát zkrvavenou šerpu ždímá, kapitán pucuje revolver.
Pikovická rýžoviště zlata čeří se v příboji Sázavy,
ale za to krčmářova chata křepčí rykem chlapské zábavy.Když tu náhle, co se děje, divný šelest houštím spěje,
plch, skunk, vše utíká po stráni od Medníka.
Krčmář zhasne, kovbojové ztichnou, pirát zděšen tvář si zakryje,
rudé squaw se chvějí a pak vzdychnou: "Blíží se k nám postrach prérie."R. Mary, babička Mary, dva kolťáky za pasem, nad hlavou točí lasem.
Stoletá Mary, babička Mary, ta zkrotí křepce hřebce, ať chce, či nechce.Žádné zuby, z jelenice sukně, ale za to tvrdé bicepsy,
Mary má vždy slivovici v putně, Toma Mixe strčí do kapsy.
Klika cvakla, v krčmě dveře letí a babička vchází do dveří,
"Pintu ginu, lumpové prokletí!" bezzubou dásní zaláteří.Vypiju to jen ve stoje, jdu do volebního boje,
zřím zas město drahý, jedu volit do Prahy.
Dopila a aby se neřeklo, putykáře změní v mrtvolu,
za zády má štěchovické peklo s šlajsnou svatojánských atolů.R. Mary, babička Mary, pádluje bez námahy po proudu až do Prahy.
Stoletá Mary, babička Mary, jde do volebního boje za kovboje.Ledva v Praze kotvu vyhodila, pro babičku nastal hrozný čas,
neboť hned každá strana tvrdila, že jí náleží babiččin hlas.
Malá stejně jako velká strana psala, že bude mít o hlas víc,
že ta druhá strana je nahraná, oni že maj hlas ze Štechovic.Stoletý věk prý nevadí, na předáka je to mládí,
ze všech nejvíce, volala ji polnice.
Tak babičku, pro kterou vždy byla válka s lidojedy legrace,
tu babičku za pár dni zabila, volební agitace.R. Mary, bojovná Mary, už nesedává v sedle, ve volbách byla vedle.
Stoletou Mary, babičku Mary, volbama zabitou vzal k sobě Manitou.
66 Proměny
Darmo sa ty trápíš, můj milý synečku, nenosím já tebe, nenosím v srdéčku.
Přece tvoja nebudu, ani jednu hodinu.Copak sobě myslíš, má milá panenko, vždyť ty jsi to moje rozmilé srdénko.
A ty musíš býti má, lebo mi tě pán Bůh dá.A já sa udělám malú veveričkú, a uskočím tobě z dubu na jedličku.
Přece tvoja nebudu, ani jednu hodinu.A já chovám doma takú sekerečku, ona mi podetne důbek i jedličku.
A ty musíš býti má, lebo mi tě pán Bůh dá.A já sa udělám tu malú rybičkú, a já ti uplynu pryč po Dunajíčku.
Přece tvoja nebudu, ani jednu hodinu.A já chovám doma takovú udičku, co na ni ulovím kdejakú rybičku.
A ty přece budeš má, lebo mi tě pán Bůh dá.A já sa udělám tú velikú vranú a já ti uletím na uherskú stranu.
Přece tvoja nebudu, ani jednu hodinu.A já chovám doma starodávnú kušu, co ona vystřelí všeckým vranám dušu.
A ty musíš býti má, lebo mi tě pán Bůh dá.A já sa udělám hvězdičkú na nebi a já budu lidem svítiti na zemi.
Přece tvoja nebudu, ani jednu hodinu.A sú u nás doma takoví hvězdáři, co vypočítajú hvězdičky na nebi.
A ty musíš býti má, lebo mi tě pán Bůh dá. A ty musíš býti má, lebo mi tě pán Bůh dá.
67 Island
Má zem je krásná jako stín červených borovic,
tam, kde je Island, hoří den jako knot voskovic, hřímá zemí fjordů severák,
má země zpívá jako pták, vím, že je příliš vzdálená, vzdálená, vzdálená.Můj starý kompas na svou zem dávno už zapomněl,
jít za modrou střelkou nikdy jsem v pravý čas neuměl, když září na obloze Velký vůz,
zpívám o své zemi smutný blues, o zemi, kde roste jen lišejník, jenom mech a lišejník.Tam, kde můj otec míval dům z červených borovic,
vítr už odvál všechen dým ze starých voskovic, o tom, kde jsou lidé, co jsem znal,
o dívce, kterou jsem nikdy nepoznal, jen staré ságy zpívají, zpívají, zpívají.
68 Marnivá sestřenice
Měla vlasy samou loknu, jé jeje ráno přistoupila k oknu, jé jeje
vlasy samou loknu měla a na nic víc nemyslela a na nic víc nemyslela jé jé jeNutno ještě podotknouti, jé jeje že si vlasy kulmou kroutí, jé jeje
a nesuší si vlasy fénem, nýbrž jen tak nad plamenem, nýbrž jen tak nad plamenem jé jé jeJednou vlasy sežehla si, jé jeje tím pádem je konec krásy, jé jeje
a když přistoupí ráno k oknu, nemá vlasy samou loknu, nemá vlasy samou loknu, jé jé jeO vlasy už nestará se, jé jeje a díví se světa kráse, jé jeje
a vídí plno jinejch věcí a to za to stojí přeci a to za to stojí přeci, jé jé jeMěla vlasy samou loknu, jé jeje ráno přistoupila k oknu, jé jeje
a vlasy samou loknu měla a na nic víc nemyslela a na nic víc nemyslela, jé jé jeA nutno ještě podotknouti, jé jeje že si vlasy kulmou kroutí, jé jeje
a nesuší si vlasy fénem, nýbrž jen tak nad plamenem, nýbrž jen tak nad plamenem, jé jé jeA jednou vlasy sežehla si, jé jejejejeje tím pádem je konec krásy, jé jejejejeje
a když přistoupí ráno k oknu, nemá vlasy samou loknu, nemá vlasy samou loknu, jé jé jeA o vlasy už nestará se, jé jejejejeje a díví se světa kráse, jé jejejejeje
a vídí plno jinejch věcí a to za to stojí přeci a to za to stojí přeci jé jé jejé jé jé
69 Život je jen náhoda
Proč že se mi každou noc o tom jen zdá, o tom jen zdá, že v mém životě vyšla má
tak šťastná a krásná hvězda, proč že se mi každou noc o tom jen zdá, že ta hvězda
mi dá to štěstí, o němž se mi ve dne nezdá, zdání klame,
mimoto každý sen, který v noci míváme, zažene příští den.Ref: Život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře, život plyne jak voda
a smrt je jako moře.
Každý k moři dopluje, někdo dříve a někdo později, kdo v životě miluje,
ať neztrácí naději.
(Až uvidíš v životě zázraky, které jenom láska umí, zlaté rybky vyletí nad mraky,
pak porozumíš,
že je život jak voda, kterou láska ve víno promění, láska že je náhoda a bez ní štěstí není).
70 Bessie (v dáli tam kdesi za horama)
Než se, dívko, spolu rozejdeme, nač si máme lhát,
možná, že se víc už nesejdeme, pozdě budeš lkát,
pohlédni tam za těmi horami, nechci býti sám,
řekni slovíčko jen, dřív než krásný náš sen
zůstane vzpomínkám.Ref: V dáli, tam v dáli, tam kdesi za těmi lesy, v dáli, u řeky kout najdeme si,
až poplujem spolu peřejemi, snad tvé srdce lásku dopřeje mi.
V dáli, tam v dáli, tam kdesi za těmi lesy, v dáli, má krásná jediná Bessie,
než se vznítí jitro zlaté, chci ti svou lásku dát.Přijdu dřív, než sluníčko zapadne, polibek si vzít,
snad tě, milá, konečně napadne, máš-li se mnou jít.
Pohlédni tam za těmi horami celý svět je náš,
tam ti lásku svou dám, kdybych odešel sám,
zpátky na mě zavoláš.Ref: V dáli, tam vdáli, tam kdesi za těmi lesy, v dáli, u řeky kout najdeme si,
až poplujem spolu peřejemi, snad tvé srdce lásku dopřeje mi.
(V dáli, tam v dáli, tam kdesi za těmi lesy, v dáli, má krásná jediná Bessie,
než se vznítí jitro zlaté, chci ti svou lásku dát.) 2x
71 Tu kytáru jsem koupil kvůli Tobě
Jak můžeš bejt tak krutá,
copak nemáš kouska citu v těle.Ref: Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě a dal jsem za ni celej tátův plat,
ta dávno ještě byla ve výrobě a já už věděl, co ti budu hrát.To ještě rostla v javorovém lese a jenom vítr na to dřevo hrál,
a já už trnul, jestli někdy snese žár, který ve mně denně narůstal.S tou kytarou teď stojím před tvým domem, měj soucit aspoň k tomu javoru,
jen kvůli tobě přestal býti stromem, tak už nás oba pozvi nahoru.Rf: Tu kytaru jsem koupil ...S tou kytarou teď stojím před tvým domem, měj soucit aspoň k tomu javoru,
jen kvůli tobě přestal býti stromem, tak už nás oba pozvi nahoru,
pozvi nahoru, pozvi nahoru.Začátek formuláře
72 Kocábka
Já mám kocábku náram-, náram-, náram-, kocábku náram-, náramnou.
Já mám kocábku náram-, náram-, náram-, kocábku náram-, náramnou.
Já mám kocábku náram-, náram-, náram-, kocábku náram-, náramnou.
Já mám kocábku náram-, náram-, náram-, kocábku náram-, náramnou.Pršelo a blejskalo se sedm neděl, kocábku náram-, náramnou,
Noe nebyl překvapenej, on to věděl, kocábku náram-, náramnou.R:Já mám kocábku náram-, náram-, náram-, kocábku náram-, náramnou.
Já mám kocábku náram-, náram-, náram-, kocábku náram-, náramnou.
Archa má cíl, jé, archa má směr, jé, plaví se k Araratu na sever.
Já mám kocábku náram-, náram-, náram-, kocábku náram-, náramnou.
Já mám kocábku náram-, náram-, náram-, kocábku náram-, náramnou.Šem, Nam a Jafet byli bratři rodní, kocábku náram-, náramnou, Noe je svolal ještě před povodní,
Kázal jim naložiti ptáky, savce, kocábku náram-, náramnou,
ryby nechte, zachrání se samy hladce," kocábku náram, -, náramnou.R:Já mám kocábku ......Přišla bouře, zlámala jim pádla, vesla, kocábku náram-, náramnou,
tu přilétla holubice, snítku nesla, kocábku náram-, náramnou,
Na břehu pak vyložili náklad celý, kocábku náram-, náramnou,
ještě že tu starou dobrou archu měli, kocábku náram-, náramnou.R:Já mám kocábku .........2x
73 Pastevecká
Popásal jsem letos ovce ovčákem mi svěřené a to přímo na vozovce nepořádně změřené.
A tak, díky nedbalosti, když kol auto přejelo, zbyly z ovcí jenom kosti, což se státi nemělo.Vtom se přihnal ovčák Láda s vousiskem rozevlátým: (Za to, žes mi zničil stáda,
já tě, chlape, umlátím)!
"Nemlať ty mě, ovčák, eště, eště jsem nic neužil, jenom jedno měl jsem děvče,
a ty mě chceš bacit včil!""Ej, tam na vrcholku kopce strašlivě to zebe, když nemám na kožuch ovce, udělám ho z tebe,
když nemám na kožuch ovce, udělám ho z tebe!"
74 Vítr to ví (míle)
Míle a míle jsou cest, které znám, jdou trávou a úbočím skal.
Jsou cesty zpátky a jsou cesty tam a já na všech s vámi stál.Proč ale blátem nás kázali vést a špínou si třísnili šat,
to ví snad jen déšť a vítr kolem nás ten vítr co začal právě vát.Míle a míle se táhnou těch cest a dál po nich zástupy jdou,
kříže jsou bílé a lampičky hvězd, jen váhavě svítí tmou.Bůh-ví co růží jež dál mohli kvést, spí v hlíně těch práchnivých blat,
to ví snad jen déšť a vítr kolem nás, ten vítr co začal právě vát.Dejte mi stéblo a já budu rád i stéblo je záchranný pás.
Dejte mi flétnu a já budu hrát a zpívat a ptát se vás.Proč jen se účel tak rád mění v bič a proč že se má člověk bát,
to ví snad jen déšť a vítr kolem nás, ten vítr co začal právě vát.
Ten vítr co začal právě vát, ten vítr co začal právě vát.
75 Zlatokop Tom
Tom dostal jednou nápad, když přestal v boudě chrápat, že má se něco stát
a že byl kluk jak jedle, tak rozhodnul se hnedle a odjel na západ.
Z domova, si sebral sílu, krumpáč, bibli, dynamit a pilu,
mimoto prut a červy, do torny dal konzervy a jel zlato vyhledat.Ref: Ty jsi to moje zlato, který mám tak rád, jen ty mi stojíš za to život pro tě dát.
Bez tebe, zlato nic není, jen ty jsi to moje haťa paťa, potěšení,
Zkrátka a dobře, ty jsi to moje zlato, zlato kočičí.Říkal, že je zlatokop, o zlato ani nezakop, neví jak vypadá,
jak tak dlouho marně kopal, tak dostal na to dopal, přešla ho nálada,
sebral si svoji kytaru dal si nalejt whisky, brandy v baru.
A za poslední nuget svý holce koupil puget a pak jí zazpíval.Ref: Ty jsi to moje zlato.....
76 Ho ho watanay
Spinkej můj maličký, máš v očích hvězdičky. Dám ti je do vlasů, tak usínej, tak usínej.
Ho ho watanay, ho ho watanay. Ho ho watanay, kiokena kiokena.Sladkou vůni nese ti, noční motýl z perletí. Vánek ho kolíbá, už usíná, už usíná.
Ho ho watanay, ho ho watanay. Ho ho watanay, kiokena kiokena.V lukách to zavoní, rád jezdíš na koni. Má barvu havraní, jak uhání, jak uhání.
Ho ho watanay, ho ho watanay. Ho ho watanay, kiokena kiokena.V dlani motýl usíná, hvězdička už zhasíná. Vánek co ji k tobě nes, až do léta ti odlétá.
Ho ho watanay, ho ho watanay. Ho ho watanay, kiokena kiokena.
77 Drnová Chajda
Já tu na svým dílci, celkem vzato, bídnej život mám a tak vypadám dost schlíple, pámbu ví,
myši začnou rejdit kolem, sotva večer usínám na mým dílci v starý chajdě drnový.Dveře mají panty z kůže, vokna nejsou zasklený, kolem kojoti se plíží hladoví,
dovnitř vánice mi věje dírou v střeše prkenný na mým dílci v starý chajdě drnový.Když jsem z domova tam na východě vyšel zbohatnout zkusit, jestli potkám štěstí - kdopak ví,
sotva napadlo mě tenkrát, že kdy potkám tenhle kout na mým dílci v starý chajdě drnový.Dveře mají panty z kůže, vokna nejsou zasklený, kolem kojoti se plíží hladoví,
dovnitř vánice mi věje dírou v střeše prkenný na mým dílci v starý chajdě drnový.Ale rád bych, aby se tu našla dívka laskavá, jejíž soucit mě z tý bryndy vyloví,
jak bych žehnal tomu andělu, že život uznává i na mým dílci v starý chajdě drnový.Dveře mají panty z kůže, vokna nejsou zasklený, kolem kojoti se plíží hladoví,
dovnitř vánice mi věje dírou v střeše prkenný na mým dílci v starý chajdě drnový.Dveře mají panty z kůže, vokna nejsou zasklený, kolem kojoti se plíží hladoví,
dovnitř vánice mi věje dírou v střeše prkenný na mým dílci v starý chajdě drnový.
78 Dokud se zpívá
Z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrthodinu, včera jsem nespal a ani dnes nespočinu,
svatý Medard, můj patron, ťuká si na čelo, ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.Ve stánku koupím si housku a slané tyčky, srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo, ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.Do alba jízdenek lepím si další jednu, vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo, ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze, houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo, tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa, já zved jsem telefon a ptám se:"Lidi, jste tam?",
a z veliké dálky do uší mi zaznělo, (že dokud se zpívá, ještě se neumřelo).
79 Honky Tonky blues
Každý ráno na piáno hraje Jack, hraje Jack, každý ráno na piáno hraje Jack, hraje Jack,
honky tonk, honky tonk, honky tonky blues.Každý ráno na piáno hraje Jack, hraje Jack,každý ráno na piáno hraje Jack, hraje Jack,
honky tonk, honky tonk, honky tonky blues.Nikomu v domě nevadí, že to piáno neladí, když hraje Jack, jak už jsem řek
to honky tonky blues.Každý ráno na piáno hraje Jack, hraje Jack, každý ráno na piáno hraje Jack, hraje Jack,
honky tonk, honky tonk, honky tonky blues.
Nikomu v domě nevadí, že to piáno neladí,když hraje Jack, jak už jsem řek
to honky tonky blues.Každý ráno na piáno hraje Jack, hraje Jack,každý ráno na piáno hraje Jack, hraje Jack,
honky tonk, honky tonk, honky tonky blueshonky tonk, honky tonk, honky tonky blues.
80 Já budu chodit po špičkách
Zavři pusu a jdi spát, vždyť už bude brzo den,
nech si o mně něco zdát, ať je krásný ten tvůj sen.Ref: Já budu chodit po špičkách, snad tě tím nevzbudím, až slunce vyjde v tmách,
polibkem tě probudím.Jdi si lehnout ať už spíš, ať z toho snu něco máš,
ráno až se probudíš, polibek mi taky dáš.Ref: Já budu chodit ......Rozhoď vlasy na polštář a sni o mně krásnej sen,
nebo ráno nepoznáš, že je tady nový den.Ref: Já budu chodit po špičkách........já budu chodit po špičkách...
81 Kde je moje máma
U nás za horama pláče moje máma, že má syna na vojně,
že fasuje třeba denně veku chleba a von že by zblafnul dvě.
Vojna je jak řemen, já jsem chudokreven, máma slzu uroní,
ví, když pere plačky "podlíkačky", že mně vojna nevoní.Ref: Kde je moje máma, kde je, kdo ji zná, někde za horama, na mě vzpomíná,
někde za horama pro mě pláče snad, kde je moje máma, k té se vždycky vrátím rád.Poslala mně máma bednu s lahůdkama, abych tady neměl hlad,
kaprálovi nudle, roťákovi štrůdle, hned jsem z toho musel dát.
Štába sebral "krátký", kluci karbanátky, lajtnant z husy pečínku,
div, že když se cpali, nesežrali i tu prázdnou bedýnku.Ref: Kde je moje ...Dnes, mi psala máma, chlapče, nebuď fláma, pana lajtnanta si važ,
spi na levém uchu, drž si nohy v suchu, Franzbrantweinem si je maž,
mě ňák v zádech bolí, strejda prodal voly, tak tě líbám na čelo,
všichni se mě smáli, smíchy řvali, jen mně se smát nechtělo.Ref: Kde je moje ...
82 Řeka hučí
Řeka, hučí v klínu rozervaných skal, vítr skučí, jak by se všemu jen smál.
Peřej, kanoí zmítá, v dívce dávno již skrytá mizí tíseň, když slyší jeho píseň.Ref: Proplujem spolu tam dolů tou peřejí, snad se tvé srdéčko té dálky nebojí.
Tam v zátočině je naše chajda malá, skrytá před světem, jak sis přála.
Pohádku lesů přenesu do tvých očí a svět se s námi v té samotě zatočí,
(řeka nám píseň bude hrát, že tebe, děvčátko, stále mám rád).Měsíc, hvězdy na nebi jasně vzplály, proud jí šeptal, když tam před chajdou stáli.
Šťasten byl ve své touze, tisknul, líbal ji dlouze, pak jí zpíval píseň, kterou rád míval.
Ref: Proplujem spolu ...stále mám rád. Řeka nám píseň zabouří, vlezte nám na záda paďouři.
83 Širý proud
Ten širý proud jak přejít mám, proč neumím se nad něj vznést,
ach, člun tak mít, ten řídit znám, v něm lásku svou bych chtěla vézt.Jak kamení, jež působí, že potápí se celý prám,
tak těžká zdá se, bůh to ví, má láska zlá, co v srdci mám.Vždy, když se láska rozvíjí, rubínů zář se line z ní,
však jako krůpěj pomíjí, pod letní výhní sluneční.Až něžnou růži spatříš kvést, co trny zájem oplácí,
nenech se krásou klamnou svést, hleď, ruka má teď krvácí.Ten širý proud jak přejít mám, proč neumím se nad něj vznést,
ach, člun tak mít, ten řídit znám, v něm lásku svou bych chtěla vézt.
84 Až ztichnou bílé skály
Děvčátko vím, že dnes je loučením, do ráje krás už soumrak padá.
Zklamán a sám v osady klín se vrátím, dám v zapomnění snění večerům stříbrným.Ref: Až ztichnou bílé skály, nad velkou peřejí, den zhasne tmou.
Tam, kde jsme spolu stáli, tam srdce zaletí, se vzpomínkou.
Snad pro sny spálené oči se zarosí, o štěstí vzdálené si zaprosí.
Až ztichnou bílé skály, ty budeš někde v dáli už dávno spát.Nesmíme znát, co život nám chtěl dát, nesmíme mít, co duše pojí.
Snad zůstanou nám v srdci místa bílá, ta duši chudou budou v osadě stále hřátRef: Až ztichnou bílé skály,...
85 Tři kříže
Dávám sbohem břehům proklatejm, který v drápech má ďábel sám,
bílou přídí šalupa My Grave mířím k útesům, který znám.Ref: Jen tři kříže z bílýho kamení, někdo do písku poskládal.
Slzy v očích měl a v ruce znavený, lodní deník, co sám do něj psal.První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen.
Chřestot nožů, při kterým přejde smích, srdce-kámen a jméno Sten.Ref: Jen tři kříže ...
Já, Bob Green, mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl, když jsem se smál.
Druhej kříž mám a spím v podzemí, že jsem falešný karty hrál.Ref: Jen tři kříže ...
Třetí kříž snad vyvolá jen vztek, Katty Rogers těm dvoum život vzal.
Svědomí mněl, vedle nich si klek.
Já vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský. Snad mně tedy bůh odpustí.Jen tři kříže ....
86 Malý přítel z města N
Chodil mi hrát, jeden refrén jenom ten měl jsem ho rád, malý přítel z města N.
S větrem hrál si svou píseň dál, já ho vídal, já ho znal v modrých džínsách, jak fouká
Jen s větrem, jak by vlál slunci vstříct co tou písní chtěl říct, že je živ a zdráv, nic víc.Nad můstkem stáloči modré víc než den. Mlčel a hrál, malý přítel z města N.
S větrem hrál si svou píseň dál já ho vídal, já ho znal v modrých džínsách, jak fouká
Jen s větrem, jak by vlál slunci vstříct co tou písní chtěl říct, že je živ a zdráv, nic víc.Hochu můj, neslyším, hraj mi dál.
S větrem hrál si svou píseň dál já ho vídal, já ho znal v modrých džínsách, jak fouká
Jen s větrem, jak by vlál slunci vstříct co tou písní chtěl říct, že je živ a zdráv, nic víc.Dodnes, když spím, a když vchází s jitrem den vrací se s tím malý přítel z města N.
S větrem hraje svou píseň dál, já ho vídal, já ho znal v modrých džínsách, jak fouká
Jen s větrem, jak by vlál slunci vstříct co tou písní chci říct, že je živ a zdráv, nic víc.
Hochu můj, neslyším, hraj mi dál.
87 Bramborový placky
Ačkoliv nás bylo doma jako křížal, nikdo neměl mámu hodnější,
pět holek a devět kluků jako žížal, já byl ze všech nejhladovější.
Zamykali přede mnou i husám šišky, jednou když jsem vypil podmáslí,
sestry plakaly, matku volaly, bráchové mne z kalhot vytřásli.Ref: Bramborový placky se škvarkama, tak jako je pekla moje máma,
takovou mi nedá nikdo na světě, ani na žádné jiné planetě. Můj Bože!
Bramborový placky se škvarkama tu má přece každý rád,
já měl,na mou duši, mastný nos i uši, když je doma pekla naše máma.
Jednou jsem se nachomejtl u pekáče, náhle jsem se mámy ulekl,
narovnala o mne konec pohrabáče, proč jsem si ji o to neřekl.
Vyletěl jsem ze stavení skoro střemhlav, ten pohlavek cítím ještě dnes,
placku vařící měl jsem v čepici, upad jsem a sežral mně ji pes.Ref: Bramborovou placku se škvarkama ...
88 Hospůdko známá
Když po střechách večer se na město snáší a okna jdou po tichu spát,
zas dívám se do ulic, do cizích tváří a hledám, co viděl bych rád.
Už bez zájmu míjím skla výkladních skříní, tak podobná v desítkách měst
a v duchu zas vracím se, tak jako nyní, k nám domů tou nejhezčí z cest.Hospůdko známá na návsi za můstkem, kam chodil táta na trumpetu hrát.
S harmonikou šel bych hned zazpívat si, písničky, které já měl tolik rád.Pak na prvním bále, když tančil jsem s mámou a viděl tě u dveří stát.
Jak spustila hudba tu písničku známou, já všechno chtěl o tobě znát.
Tak přešlo pár pěkných let a z tebe je dáma a věř mi že není to zvyk,
i když jsi tak daleko a doufám, že sama, té hospůdce posílám dík.Hospůdko známá na návsi za můstkem, kam chodil táta na trumpetu hrát.
S harmonikou šel bych hned zazpívat si, písničky, které já měl tolik rád.Teď do noci ochotně kamelot hlásí, kam za ten den pokročil svět,
kdo se kde narodil a co kdo přál si, i z fotbalu výsledků pět.
A na rohu ulice neony vábí, jen pojďte dál máte-li čas.
Kdo žil v cizím městě, ví jak často rád by se domů hned rozběhl zas.(Hospůdko známá na návsi za můstkem, kam chodil táta na trumpetu hrát.
S harmonikou šel bych hned zazpívat si, písničky, které já měl tolik rád.)
89 Červená řeka
Pod tou skálou, kde proud řeky syčí a kde ční červený kamení.
Žije ten, co mi jen srdce ničí, koho já ráda mám k zbláznění.Vím, že lásku jak trám lehce slíbí, já ho znám srdce má děravý.
Ale já ho chci mít, mně se líbí, bez něj žít už mě dál nebaví.Často k nám jezdívá s kytkou růží, nejhezčí z kovbojů v okolí.
Vestu má ušitou z hadích kůží, bitej pás, za něm pár pistolí.Hned se ptá, jak se mám, jak se daří, kdy mu prý už to svý srdce dám.
Na to já odpovím že čas maří, srdce blíž červený řeky mám.Pod tou skálou, kde proud řeky syčí a kde ční červený kamení.
Žije ten, co mi jen srdce ničí, koho já ráda mám k zbláznění.Vím, že lásku jak trám lehce slíbí, já ho znám srdce má děravý.
Ale já ho chci mít, mně se líbí, bez něj žít už mě dál nebaví.Když je tma a jdu spát, noc je černá, hlavu mám bolavou závratí.
Ale já přesto dál budu věrná, dokud sám se zas k nám nevrátí.
Dokud sám se zas k nám nevrátíííí
90 Už koníček pádí
Znám zem plnou mlíka a buclatejch krav, kde proud řeky stříká, na dřevěnej splav.
Mám jediný přání: snům ostruhy dát a pod známou strání zas kuličky hrát.Ref: Už koníček pádí a zůstane stát, až v tý zemi mládí, kde já žiju rád.
A slunce tam pálí a pořád je máj. A ceny jsou stálý a lidi se maj.Kde všechno je známý: zvuk tátovejch bot a buchty mý mámy i natřenej plot.
Z něj barva už prejská, ale mně je to fuk, já když se mi stejská, jsem jak malej kluk.
Ref: Už koníček pádí ...
V tý zemi jsou lípy a ve květech med a u sudů pípy a u piva led.
A okurky v láku a cestovní ruch a hospod jak máku a holek jak much.A slunce tam pálí a pořád je máj. A ceny jsou stálý, a lidi se maj
Ref: Už koníček pádí ...
91 Toulavej
Někdo z vás, kdo chutnal dálku, jeden z těch, co rozuměj,
ať vám poví, proč mi říkaj, proč mi říkaj Toulavej,
Kdo mě zná a v sále sedí, kdo si myslí: je mu hej,
tomu zpívá pro všední den, tomu zpívá Toulavej.Sobotní ráno mě neuvidí u cesty s klukama stát.
na půdě celta se prachem stydí a starý songy jsem zapomněl hrát, zapomněl hrát.Někdy v noci je mi smutno, často bejvám doma zlej,
malá daň za vaše ''umí", kterou splácí Toulavej.
Každej měsíc jiná štace, čekáš, kam tě uložej,
je to fajn, vždyť přece zpívá, třeba smutně, Toulavej.Sobotní ráno ........
Vím, že jednou někdo přijde, tiše pískne: no tak jdem,
známí kluci ruku stisknou, řeknou: vítej, Toulavej.
Budou hvězdy jako tenkrát, až tě v očích zabolej,
celou noc jim bude zpívat jeden blázen - Toulavej.Sobotní ráno mi poletí vstříc, budeme u cesty stát, vypráším celtu a můžu Vám říct,
že na starý songy si vzpomenu rád, vzpomenu rád.
Někdo z vás, kdo chutnal dálku, jeden z těch, co rozuměj,
ať vám poví, proč mi říkaj - Toulavej.
92 Nezacházej slunce
Nezacházej slunce, nezacházej ještě, /já mám potěšení na dalekej cestě/.
Já mám potěšení mezi hory doly, /žádnej neuvěří, co je mezi námi/.
Mezi náma dvouma láska nejstálejší, /a ta musí trvat do smrti nejdelší/.Trvej, lásko trvej, nepřestávej trvat, /až budou skřivánci o půlnoci zpívat/.
Skřivánci zpívali, můj milý nepřišel, /on asi zapoměl nebo za jinou šel/Nezapomněl na mě, rodiče mu brání, /škoda naší lásky, škoda milování/.
93 Arie měsíce
Plavu si ani nevím jak, vždyť, nemám prsa, nemám znak,
mám jen hlavu plnou ideálů.
A mám rád vodu zelenou a pletu si ji s ozvěnou,
narážejí obě na stejnou skálu.Mám vodu rád a proto si, na její chlad tu zvykám,
hraju si s kapry i s lososy a tykám štikám.
Řekni štiko modrošedá, proč voda mi pokoj nedá
a proč mě láká a proč mě láká?Proč šťasten jsem, když do ucha, mně chladná voda šplouchá a cáká a cáká a cáká a cáká. La-la, lá-la-la-lá ....la-la, lá-la-la-lá .... A cáká a cáká ....
94 Karlínský nábřeží
Karlínský nábřeží, kde jezdil nákladní vlak, nad starou Čechií vznášel se z papíru drak,
převozník zasněný nad hladinou řeky stál, na rohu ohrady harmonikář písně hrál.
Karlínský nábřeží zná holek prodejnejch pláč, marně se vyptáváš, kde skončil hazardní hráč,
na konci topolů čeká jen ztemnělej sál, jako by náhodou někdo si písničku hrál.
Čas ten se vážení, zastavit nedá, smutný je loučení, toho kdo hledá,
zas plují šífy dál, za vlečnou lodí, vzpomínku vzdálenou, doprovodí.
Karlínský nábřeží daleko od hlavních tříd, nábřeží klukovskejch válek a barevnejch kříd,
plynová lucerna, pod kterou policajt stál, dneska už nesvítí, život jde bez konce dál.
Karlínský nábřeží, najednou selhal ti hlas, v zrcadle po ránu objevíš šedivej vlas,
na starý zdymadlo rackové sedají dál, v tichu, co zavládlo, někdo si písničku hrál.
Čas ten se........
95 Krajina posedlá tmou
Krajina posedlá tmou, vzpomínky do sedla zvou, nutí mě vrátit se tam,
kde budu navěky sám, kde místo úsměvů tvých, čeká jen řada snů zlých
a místo lásky nás dvou, krajina posedlá tmou.
Když západ v očích ti plál, s tebou jsem naposled stál, i když jsi čekala víc,
přijel jsem ti tenkrát říct, že mám tě, na každý pád, jedinou na světě rád,
a pak jsem zase jel dál a západ v očích ti plál.
Proč jsem se vracel tak rád, proč jsem měl touhu se smát, když cestou řekli mi: Joe,
ta nikdy nebude tvou, že láska mizí jak dým, to dneska proklatě vím,
jedno však musím se ptát, proč jsem se vracel tak rád.
96 Čert ví, kdy kotvy zvednem
/Náš lodivod už je zas jak kára/, náš lodivod už je zas jak kára, koukej, jak se klátí
/Čert ví, kdy kotvy zvednem, čert ví, kdy kotvy zvednem,
čert ví, kdy kotvy zvednem, když to s ním tak mlátí/.
/Hej, všechen rum rychle přes palubu/, hej, všechen rum rychle přes palubu, ať nepije dále.
/Čert ví, kdy kotvy zvednem, čert ví, kdy kotvy zvednem,
čert ví, kdy kotvy zvednem, nejdřív na Tři krále/.
/Náš lodivod není už jak kára/, náš lodivod už je fit a kárá námořníky hloupý.
/Já vím, kdy kotvy zvednem, já vím, kdy kotvy zvednem,
já vím, kdy kotvy zvednem, až se rum zas koupí/.
/On ví, kdy kotvy zvednem/, on ví, kdy kotvy zvednem, až se rum zas koupí.
Až se rum zas koupí, až se rum zas koupí, až se rum zas koupí.
97 Blues Folsomské věznice
Můj děda bejval blázen, texaskej ahaswér a na půdě nám po něm zůstal, vošoupanej kvér
ten kvér vobdivovali, všichni kámoši z vokolí a máma mi říkala, nehraj si s tou pistolíJenže i já byl blázen, tak zralej pro malér a ze zdi jsem sundával, tenhleten dědečkův kvér,
pak s kapsou vyboulenou, chtěl jsem bejt chlap ourajt a s holkou vykutálenou, hrál jsem si na Bonny and ClydeAle udělat banku to není žádnej žert, sotva jsem do ní vlítnul hned zas vylít jsem jak čert,
Místo jako kočka já utíkám jak slon, takže za chvíli mě veze policejní antonTeď vokno mřížovaný mi říká, že je šlus, proto tu ve věznici zpívám tohle folsom blues. Pravdu měla máma, radila, nechoď s tou holkou a taky mi říkala, nehraj si s tou pistolkou, jé
98 No to se ví
To, co na nás doma čeká, není zrovna fajnový, od pondělka na koni letos jako předloni,
je to zatracenej úděl, do prašivejch estakád, jipijou, jipijou, ňáký cizí stáda hnát.
No to se ví, zase se sejdem, za sedm let či příští tejden,
budeme hrát, budeme zpívat, přijďte se dívat, bude nám hej.
Celý léto nezaprší, a když jo, tak leje furt, všude bláta čím dál víc, nebo zase hroznej hic,
ti, co neznaj' čistý víno, ať se z louže napijou, jipijou, jipijou, možná, že to přežijou.
/No to se ví, zase se sejdem, za sedm let či příští tejden, budeme hrát,
budeme zpívat, přijďte se dívat, bude nám hej/. 3x
99 Bílá vrána
Když jsem šel tuhle k ránu, potkal jsem bílou vránu
odkud pak šla, to ví bůh, možná taky z flámu.
Tak jdem ve dvou mourovatou tmou s tou bílou vránou na Letnou.
Povídám důležitě mé milé ptačí dítě
jak to že noc děsná noc vůbec neděsí tě.
Proč bílý den neláká tě ven? Proč po tmě šlapeš černou zem?
(Až když se skryl stín za světlo denní,
já pochopil, že to pro ní není.
Dal jsem té vráně zlatku, na rum či na památku může jí případně dát jiné vráně k svátku.
Teď hlavou mou úvahy táhnou, jak na tom vrány špatně jsou.)
jak na tom vrány špatně jsou, jak na tom vrány špatně jsou, jak na tom vrány špatně jsou
100 Náklaďák do L. A.
/Tu zprávu přines brácha můj, že našel si prímovej džob.:/
Nákladní vůz mu půjčí šéf a radostí přitom hvízd,
vždyť bude jezdit jako pán až do Los Angeles.
/Říkal, že z první vejplaty pro mámu koupí hned/,
šátek jak z chmýří bodláků, s barvou podzimních bříz
když bude jezdit jako pán až do Los Angeles.
/Mražený maso a kaviár a kořalku fajnovou/.
Od zítřka půjde všechno líp a párkrát si z láhve líz,
vždyť bude jezdit jako pán až do Los Angeles.
/ Ráno snad ještě za šera ve dveřích řekl čau/,
a naše máma pro štěstí mu na čelo dělá kříž,
jen abys dojel jako pán až do Los Angeles.
/ Navečer přišel jeho šéf a pár věcí na stůl dal/.
Co tahal bráška po kapsách, nechal tu a nic víc
a na cestě rozbitej náklaďák tam do Los Angeles.
101 Zlatý údolí
Mokro v botách, píseň v notách nikdy nepsanou, slunce pálí, že i skály úpal dostanou,
jen osamělý balvany, až uslyší tvé přiznání, ti řeknou, že jsi dávno ztratil směr
a že patříš mezi pohany a místo na jih táhneš na sever.
R: Zlatý údolí, touha vzdálená, je chimérou všech dálek modravejch,
zlatý údolí, co jen vítr zná, ti v horkým srdci vypaluje cejch,
jak je vzdálený každý mámení a druhá strana řeky nemá břeh, zlatý údolí,
zlatý údolí je celej život s rancem na zádech.
Snad tě k cíli dobrý víly jednou dovedou, slunce hoří, zlatí oři z dálky přijedou,
když zmizí fata morgana, je zpověď dávno napsaná do kamene mlčenlivejch skal
než se někdo cestou zastaví, pak bude psáno, že jsi tady stál.
102 Pískající cikán
Dívka loudá se vinicí tam, kde zídka je nízká tam, kde stráň končí vonící, si písničku někdo píská.
Ohlédne se a "propána!", v stínu, kde stojí líska, švárného vidí cikána, jak leží, písničku píská.
Chvíli tam stojí potichu, písnička si jí získá, domů jdou spolu ve smíchu, je slyšet cikán, jak píská. Jenže tatík, jak vidí cikána, pěstí do stolu tříská "ať táhne pryč, vesta odraná, groš nemá, něco ti
spíská."
Teď smutnou dceru má u vrátek, jen Bůh ví, jak se jí stýská, kéž vrátí se mi zas nazpátek ten, který v dálce si píská. Pár šidel honí se po louce, v trávě rosa se blýská, cikán, rozmarýn v klobouce,
jde dál a písničku píská. Na závěr zbývá už jenom říct, v čem je ten kousek štístka: peníze často nejsou nic, má víc, kdo po svém si píská..
103 Cizinec
Na kraji pouště sluncem spálený stojí, naše malý město dřevěný.
Jednoho dne právě čas oběda byl, se na kraji města jezdec objevil.
Měl černý sombréro na něm bílej prach pod ním hadí voči, ze kterejch šel strach.
Místo cigarety měl v ústech růži a na stehnech pouzdra z chřestýších kůží.
Ref: Tu jeho tvář tu každej z nás poznal na každým nároží zatykač vlál,
na něm cifra, za kterou by sis žil a přece nikdo z nás nevystřelil.
Pomalu projížděl hlavní ulicí, město bylo tichý, jak město spící
Před salónem zastavil a z koně slez, jeho stín šel s ním a za stínem děs.
I zábava u baru prudce zvladla, když vešel dovnitř, s tváří u zrcadla.
Objednal si pití a v místnostech těch každej z chlapů poslouchal jenom svůj dech
Ref: On jenom se usmál a dopil svůj drink mexickým dolarem o barpult cink,
pak ke koni došel krokem pomalým a za chvíli zmizel jak z doutníku dým.
104 Kryté vozy
Kapkami si déšť do plachet vozů zpívá, vypráví o krajích, které tak opuštěné jsou.
Každý z těch mužů otěže v rukou svírá, jedou kryté vozy ztichlou a spící krajinou.Ref: Až tam za hory, tam za obzory kde bílé mraky jsou,
tam skončí cestu svou, pro nás tak tajemnou a déšť si přestal píseň zpívat,
zmodralo nebe, slunko za hory svítí, (dlouhou, dlouhou dobu ještě ty vozy pojedou).Horké kamení cestou se s blátem střídá (střídá)stín a suchý kout jim skýtá, jen plachta rozbitá
každý z těch mužů otěže v rukou svírá, vozy dál jedou, nikdo je nikdo nevítá.
105 Mávej
R: Mávej, mávej, mávej, mávej, mávej, mávej jen,
nic nepomůže, že tu stojíš sama skoro celej den,
tak jen si mávej, mávej, mávej, mávej a dávej sbohem.
Jó, nemáš, holka, páru, jakej pocit mám, když prásknu do kočáru a rukou zamávám
a cesta už mě zdraví a říká mi těpic, tak tohle je to pravý, jó, já už nechci víc.
R: Mávej....
Jó, prošlapaný boty, pingl, tulácká hůl a na jazyku noty a pod pažema sůl
a cesta, která mluví a říká: jenom pluj, a žlutý pero žlůví, jó, to je život můj.
106 Zrádné banjo
Slunce pálí jak ďas a za krátkej čas vzdáš hold suchej švestce,
sem do žáru skal, psa bys nevyhnal, tím spíš žádný jezdce,
ptáci ani píp i čtvernohej můj džíp trávu přestal žrát,
než bych tu usnul nudou, i když vím, že trable budou,
tak mě nezbejvá, než polku hrát.
Ref. Zas to zrádný banjo, ve svejch rukách mám zas to zrádný banjo, šátkem utírám,
do dlaní mě pálí tenhle hromskej krám, radši bych ho vzal a do bazáru dal,
jenže pak bych tu zůstal sám.
Slunce pálí si dál, jako horkej tál, v prstech praskaj klouby, je-li pondělí, nebo úterý jo po tom, je mě houby, kojot hledá tůň i vestoje můj kůň klidně zůstal spát než bych tu usnul nudou, i když vím, že trable budou tak mě nezbejvá, než polku hrát.
107 Já odcházím
Já odcházím, já už se loučím, mraků se ptej, snad cestu znaj, já odcházím, s tvou láskou končím, toulavej směr mý boty maj.
R: Tak já jdu dál, už zvolna splývá s modrou nocí můj dlouhej stín,
tak já jdu dál, jak už to bývá, neptej se kam, sám to nevím.
Já odcházím, z kytary svojí prach opráším, pokrytej v ní,
dost kytek znám, co lásku hojí a píseň znám, co dlouho zní.
R: Tak já jdu dál ...
Já odcházím a kompas starý u sebe mám, je zbytečný,
já odcházím, ten kompas starý, stejně nemá směr zpáteční.
R: Tak já jdu dál ..
108 To bylo v Dakotě
To bylo v Dakotě po vejplatě, whisky jsem tam pašoval,
a že jsem byl sám jako kůl v plotě, s holkou jsem tam špásoval.
Šel jsem s ní nocí, jak vede stezka, okolo Červených skal,
než jsem jí stačil řict, že je hezká, zpěněnej býk se k nám hnal.
Jupí, čerte, jdi radši dál, pak jsem ho za rohy vzal,
udělal přemet a jako tur řval, do dáli upaloval.
To bylo v Dawsonu tam v saloonu a já jsem zase přebral,
všechny svý prachy jsem měl v talónu, na život jsem nadával.
Zatracenej život, čert by to spral, do nebe jsem se rouhal,
než jsem se u baru vzpamatoval, Belzebub vedle mě stál.
Jupí, čerte, jdi radši dál, pak jsem ho za rohy vzal,
udělal přemet a jako tur řval, do dáli upaloval.
Jó, rychle oplácí tenhleten svět, než bys napočítal pět,
Ďáblovým kaňónem musel jsem jet, když jsem se vracel nazpět.
Jak se tak kolíbám, uzdu v pěsti, schylovalo se k dešti,
Belzebub s partou stál vprostřed cesty, zavětřil jsem neštěstí.
Jupí, čerte, jdi radši dál, potom mě za nohy vzal,
udělal jsem přemet, jako tur řval, do jsem dáli upaloval.
109 Vlak v 05
Já ti řeknu, proč jsem dneska divnej tak, když v dálce za tunelem začne houkat vlak,
proč nenechávám svou cigaretu vyhasnout a každou chvíli stojím jako solnej sloup
Ref: Ten vlak od Friska už se řítí tmou, tak ahoj Kide, Miku, Joe.
Touhle tratí já jsem jezdil řadu let, mašina a koleje byly můj svět,
a parta z vlaku, se kterou jsem chodil pít - strojvůdce Mike, Výhybka Joe a brzdář Kid.
Ref: Ten vlak ...
Jednou, když jsme jeli z Friska v nula pět, tahle trať nebejvala nikdy žádnej med,
po banánový slupce sklouz a z vlaku slít a pod kolama zůstal mladej brzdař Kid.
Ref: Ten vlak
Za rok na to zase z Friska v nula pět vyjel si Mike - mašínfíra naposled,
tam v zatáčce za tunelem při srážce z budky vylít a zlomil si vaz o pražce.Ref: Ten vlakJá ti řeknu, proč jsem dneska divnej tak, když v dálce za tunelem začne houkat vlak,
proč nenechávám svou cigaretu vyhasnout a každou chvíli stojím jako solnej sloup.Ref: Ten vlakTouhle tratí já jsem jezdil řadu let, mašina a koleje byly můj svět,
a parta z vlaku, se kterou jsem chodil pít - strojvůdce Mike, Výhybka Joe a brzdář Kid.
Ref: Ten vlak
Jednou, když jsme jeli z Friska v nula pět, tahle trať nebejvala nikdy žádnej med,
po banánový slupce sklouz a z vlaku slít a pod kolama zůstal mladej brzdař Kid.
Ref: Ten vlak
Za rok nato zase z Friska v nula pět vyjel si Mike - mašínfíra naposled,
tam v zatáčce za tunelem při srážce z budky vylít a zlomil si vaz o pražce.
Ref: Ten vlak
Pak už jsem zbyl jen já a Výhybka Joe, ale neštěstí chodilo kolem nás dvou,
jednou Výhybka Joe už nevrátil se zpět, ani on, ani ten vlak z Friska v nula pět.
Ref: Ten vlak...
Takže už víš, proč jsem dneska bledej tak, ja slyším za tunelem houkat divnej vlak,
v něm jede parta, se kterou jsem chodil pít - strojvůdce Mike, Výhybka Joe a brzdář Kid
110 Hej Jou
Hej, Joe, jen uvědom si dojista, že každá holka vod těsta hned, jak přijede do města, je dámou,
hej, Joe, město nejsou pastviny, zde platěj' zákony jiný a tak nedělej blbiny před dámou.
R: S tebou je kříž, pá dap, ty snad nevíš, pá dap, že ti musí přijít děsně na vobtíž, pá dap,
chodit špinavej v městě, když je v cestě ženskejch dvěstě pěkně pěstěných, to je hřích,
hej, Joe, proč chodíš jak spařený, to chce jít jinak na ženy, vždyť tvý šance nejsou zmařený.
Hej, Joe, buď, prosím tě, tý dobroty a kup si nový kalhoty a neplivej si na boty před dámou, hej, Joe, hleď trošku na svou parádu, nečisti boty vo trávu a nesmrkej do rukávu před dámou.
R:S Tebou ...
111 Bodláky ve vlasech
Do vlasů bláznivej kluk mi bodláky dával, za tuhle kytku pak všechno chtěl mítsvatební menuet mi na stýblo hrával, že prej se musíme vzít.
Zelený, voňavý, dva prstýnky z trávy, copak si holka víc může tak přát,
doznívá menuet, čím dál míň mě baví na tichou poštu si hrát.
Bez bolesti divný trápení, suchej pramen těžko pít, zbytečně slova do kamení sít, na košili našich zvyků vlajou nitě od knoflíků, jeden je Muset a druhej je chtít. Do vlasů bláznivej kluk ti bodláky dával, za tuhle kytku pak všechno chtěl mít, svatební menuet ti na stýblo hrával: my dva se musíme vzít. Zelený voňavý dva prstýnky z trávy nejsem si jistej, že víc umím dát, vracím se zkroušenej, ale dobrý mám zprávy o tom, že dál tě mám rád. Zelený, voňavý, dva prstýnky z trávy, copak si my dva víc můžeme přát, dál nám zní menuet, a tím míň nás baví na tichou poštu si hrát. Zelený, voňavý. Prstýnky voňavý, Z trávy zelený,
112 Co můžeš mít
Hedvábný šátek z vesnické pouti, krepové růže
co k pleti jdou ti cukrovou vatu a písničky třicátých let.
Dva roky prázdnin od Julla Wernea, noc plnou vášně, když budeš věrná,
případně obraz jedné z mých praštěných tet.
R: /:To všechno můžeš mít, to všechno můžu ti dát. To všechno můžeš mít na každý pád.:/
Kamínek lávy sicilské Etny u dveří možná polibek letmý,
plyšovou želvu a pálenku z Vizovic.
Z vojny mám doma zelené trenky, armádní ešus, ponožky tenký
a hodně lásky, kdo by dal ještě víc?.
R:
Vltavu, Labe, Berounku, Ohři, Severní moře, písečnou bouři
podívej, tohle je můj první vypadlý zub.
Na stole leží dort, co jsem upek, mám taky jizvy z klukovských půtek
a jednu fotku, kdy jsem hrál za místní klub.
R:
Dřevěnou chatu naproti v lese, brazilskou kávu tak už se nese,
přemýšlím lásko, co ještě pro tebe mám.
Zůstal tu kousek, modrého z nebe, až si ho vezmeš, nabídnu sebe,
přitom se trémou na tebe nepodívám.
113 Kaňonem takhle k večeru
Kaňonem takhle k večeru uhání kovboj v sombreru a haleká si jupi, jupi jou
a zatím někde v city v kasinu pro bandity nic jiného než whisky nepijou.Podvodníci světového kalibru, nekoukají na dolar ni na libru, žijou si romanticky,
na policajty vždycky už nějakou tu boudu ušijou.Vzhledem k tomu že kaňony, vzdáleny jsou ti na hony, tak halekáním v noci lidi budíš,
že nebaví tě výlet, když nemáš po kom střílet, je jasné, že se tudíž nudíš.Dobrodružná krev ti v žilách hárá hrudní koš je kotel a v něm pára
a právě proto možná že flinkáš se u pasáže, nikdo tě vážně nebere a to tě žere frajere.
114 Hluboká vráska
Naraž si bouřku ještě více do čela, bouřku ještě více do čela,
aby ti vráska z čela zcela zmizela.Věř mi, že láska vrásky vždycky nadělá, láska vrásky vždycky nadělá
a obarví ti tvoje vlasy do běla.Nešťastná láska vrásky vždycky nadělá, láska vrásky vždycky nadělá,
a tak si naraž bouřku ještě více do čela.Řekli ti, že ti milá s jiným zmizela, že ti milá s jiným zmizela,
a tím ti vryla vrásku více do čela.
115 Santa Lucia
Tahle píseň je stará, velice stará. Složil ji jeden mladý Ital už koncem 17tého století.
Hrával ji prý svým přátelům rybářům, a tak se píseň zanedlouho rozletěla po celé Neapoli.
A o tomhle městě se v ní také zpívá Santa Lucia, Santa Lucia.
Krásná je Neapol, krásná, když svítá, písní svých mandolín ze snů tě vítá.
Krásná je Neapol, když den se stmívá, rybář tam na březích, divné sny mívá.
Píseň tu o mořích svým druhům zpívá, Santa Lucia, Santa Lucia.
Krásná je Neapol, krásná, když slunce svítí, jednou zas vyplujem s rybářskou sítí.
(Bílá je bárka má, barchetta mia, Santa Lucia, Santa Lucia).
116 Trempský holky
Jak se tak městem toulávám, dost dívek potkávám na ulicích
a při tom v skrytu srovnávám, čím dál víc poznávám jich rub a líc
Vždyť ty se zdviženým nosem pod pudru nánosem pyšně kráčí
nemůžou se rovnat těm holkám, co s náma u ohňů sedávaj
Tak vám trampský holky patří právě tenhleten song
o vás by se mělo více vědět, zpívat a hrát protože víte, jak život vypadá
bez všech přetvářek a hloupejch frází tak vám trampský holky patří právě tenhleten song
Proč vás všichni kolem pomlouvaj, že s náma jezdíte do lesů stejnej mundur,
stejnej bágl, se stejnou zátěží že chcete jít.
Zbožňujete jak my dálavu a přes tu námahu u toho být na nás trampech
potom musí být tu pravdu o vás všude rozvířit
Tak vám... Tak vám....
117 S Pánem Bohem
(S Pánem Bohem idem od vás), (neublížil sem) žádnému z vás.
(Jak mladému, tak starému), (neublížil sem) z vás žádnému.
118 Amazonka
Byly krásný naše plány, byla jsi můj celej svět, čas je vzal a nechal rány, starší jsme jen o pár let. Tenkrát byly děti malý, ale život utíká, už na táto slyší jinej, i když si tak neříká.
Nebe modrý zrcadlí se v řece, která všechno ví, stejnou barvou jako měly tvoje oči džínový.
Kluci tenkrát, co tě znali, všude, kde jsem s tebou byl, Amazonka říkávali, a já hrdě přisvědčil. Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká, vedly k tomu, že ti nikdo Amazonka neříká. Nebe modrý zrcadlí se v řece, která všechno ví, stejnou barvou jako měly tvoje oči džínový.
Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela, vadil možná trampskej šátek, nosit dáls ho nechtěla
Teď jsi víla z paneláku, samá dečka, samej krám, já si přál jen, abys byla pořád stejná, přísahám, pořád stejná, přísaháááám.
119 Sedmnáct dnů
Jak zavoláš, když ti dávno v hrdle vyschnul hlas, tvůj krk je připravenej na provaz,kterej se houpá blíž a blíž.
Kam zavoláš, když tvoje oči vidí pustinu, nejradši lehnul by sis do stínu, jenom kdyby tu ňákej byl
R: Sedmnáct dnů máš v patách ostrý hochy z patroly, noc beze snů a pravou ruku furt na pistoli.
V hrdle máš prach a tvůj kůň teď už neví, kam má jít, máš asi strach, jseš ale chlap a desperát.
Jezdci jsou blíž, pustinou jenom dusot kopyt zní, ubal si cigaretu poslední, než zazní obávanej hlas.
Hands up old boy, bouchačku uchop rukou za hlaveň, ať šerif ví, že máš furt úroveň,
že v očích ještě ocel máš.
R: Sedmnáct dnů...
Kdo prohrát zná, i když měl předtím v očích temný strach,
ten právo má, aby řek šerif o něm: Byl to chlap.
Tak naposled pohleď na slunce smutným úsměvem, život je boj a tys ho předčasně prohrál
120 Hledám děvče na neděli
Bloudit světem bez děvčete, žít ve stínu sám, to abys měl nervy jako drát.
Pak se divit nemůžete, že si asi dám do nědělních novin inzerát:
Ref.: Hledám děvče na neděli, aby mně kamarádi záviděli, aby si nemysleli, že jsem samotář.
Rozhlížím se v jednom kuse, dokonce ve vlaku a v autobuse, den ke dni počítám a trhám kalendář. Až najdu tu pravou, z vlastního popudu, ať snědou, či plavou, tyhle detaily už svěřím osudu. Hledám štěstí kolem sebe, chtěl bych mít pod širákem kousek nebe,
já už tu poustevníka dělat nebudu.Potkal jsem ji na Sázavě, kývla na pozdrav, v jejích očích jsem se utopil.
Měla husí brko v hlavě, učiněná squaw, tak jsem jí své srdce vyklopil.
Ref: Hedám .......
121 Sundej z hodin závaží
Brouzdej trávou za tratí, v dlouhých letních hodinách
vše se v dobré obrátí, já se vrátím před tvůj práh.
Nikdy nevěř vteřinám, ty nám jenom překáží
je tu lék a já ho znám, sundej z hodin závaží.
Ref: Pak se času budem smát, někde stranou od lidí
naše toulky ranní rosou, ať nám všichni závidí.
Odjezd můj je blíž a blíž, vlak už houká v nádraží,
já chci zůstat, ty to víš, sundej z hodin závaží.
122 Sedm žlutých kamínků
Sedíš tu a posloucháš, jak řeka, hučí tmou.
Mluvit stříbro, mlčet zlato, tak, mlčím s tebou.
Sedm žlutejch kamínků, mám na dlani,
sedm žlutejch kamínků, sedm svítání.
Divíš se, co znamená, těch sedm kamenů,
já ti na to odpovím, sedm dlouhejch dnů.
Sedm........
.
Až odjedeš mi do dáli, co mi tu zůstane,
každej den jeden z kamenů, mi v řece, utone.
Sedm ......
Až konečně, den poslední, za hory, zapadne,
u řeky, se sedmi kameny, si ruce podáme.
Sedm......2x
123 Čekání na vlak - Grenhorns
Bejt parťák v kopcích na trati, dám vpředu červenou,
ať touhle tratí nikdy víc už zpátky nejedou.
Já slíbit jsem jí neměl, ten barák jako chrám,
na místo zlata v rukou, díry od nábojů mám.
Tak vrátit se k mý Michalle já kazdej večír chtěl,
kterej anděl, pán Bůh ví, nad ní tolik nocí bděl.
Ten courák ať se vlíkne jak herka prastará,
nevím, kdo ti teď Michalle se o chrám postará
.
Až kola za průsmykem se rychle roztočí,
pak noční světla Friska mi padnou do očí.
A pak vezmi kočár Michalle a práskni do koní,
ten vandrák, co se navrací, tě stěží dohoní.
124 Jdem zpátky do lesů - Žalman
Sedím na kolejích, které nikam nevedou,
koukám na kopretinu, jak miluje se s lebedou,
mraky vzaly slunce zase pod svou ochranu, ochranu,
jen ty nejdeš, holka zlatá, kdypak já tě dostanu?
R: Z ráje, my vyhnaní z ráje, kde není už místa, prej něco se chystá, ó
z ráje nablýskaných plesů jdem zpátky do lesů, za nějaký čas.
Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe,
málo jsi ses snažil, málo šel jsi do sebe,
šel jsi vlastní cestou, a to se zrovna nenosí,
i pes, kterej chce přízeň, napřed svýho pána poprosí.
R: My z ráje ............
Už tě vidím z dálky, jak máváš na mě korunou,
a jestli nám to bude stačit, zatleskáme na druhou,
zabalíme všechny, co si dávaj rande za branou,
v ráji není místa, možná v pekle se nás zastanou.
R: My z ráje ................
125 Ráno bylo stejný - Žalman
Stál na zastávce s vypůjčenou kytarou, v druhý ruce holku, to zavazadlo svý,
a tý holce v sáčku řek: Dobrý jitro, miláčku, podívej se do dáli,
uvidíš dvě smutný koleje, na silnici.
Ráno bylo stejný, stejný pivo, stejný blues, ospalí a nudní byli po flámu,
kouřili partyzánku, dým foukali do vánku, dívali se do dáli, viděli dvě smutný koleje na silnici.
R: Ráno bylo stejný, nesváteční, na tvářích počasí proměnlivý.
Rádio hlásilo, na Blatech svítá, každej byl tak trochu sám. Hmm
Holka, zvedej kotvy, nikdo nás už nebere, pojedeme po svejch do podnájmu žít,
koupíme na splátky jízdenku tam a zpátky, až omrzí nás dálky,
budem, jak dvě smutný koleje na silnici.
R: Ráno bylo .....................
126 Kočovní herci
Laciné šminky, přilepený nos, budka s nápovědou,
to pro ty, co zapomněli, jak svou roli mají správně hrát.
R: Kočovní herci tu jsou, máky kvetou, principál je pán.
Kočovní herci tu jsou, s nimi léto přijelo k nám.
A když lidi nejdou, prázný mají sál, tak zas popojedou,
stejně musí na neděli paní principálka prádlo prát.
R: Kočovní herci tu jsou, máky kvetou, ............
Všichni jsme herci, jenom někdo víc nebo míň umí hrát,
naše trapné komedie nikdo nechce ale vážně brát.
R: Kočovní herci tu jsou, máky kvetou, .........................
127 Pocestný - Spirituál
Je to chůze po tom světě, kam se noha šine,
[: sotva přejdeš jedny hory, hned se najdou jiné. :]
Je to chůze po tom světě, že by člověk utek,
[: ještě nezažil jsi jeden, máš tu druhý smutek. :]
Což je pánům v krytém voze, sedí pěkně v suše,
[: ale chudý, ten za nimi v dešti, v blátě kluše. :]
Ej, co já dbám na své pouti na psoty a sloty,
[: jen když já mám zdravé nohy, k tomu dobré boty. :]
Však na pány v krytém voze taky někdy trhne,
[: jednou se jim kolo zláme, jindy vůz se zvrhne. : ]
A krom toho, až své pouti přejedem a přejdem,
[: v jedné hospodě na nocleh pán-nepán se sejdem. :]
128 Hop Hop - Nedvěd
Vodou prodírám se, celej mokrej chtěl jsem já bílej leknín z vody přinést ti a dát.
Přes kameny skáču vodou, co se dá jako mokrej míček pro tebe a rád
Ref: Skáču hop, hop, hop, lítám hop, hop, hop, proč já blázen jsem ho nekoupil a dal
Dal ti hop, hop, hop, za pusu hop, hop, hop menší radost bych ti asi udělal
Kdyby se tak chlap na sebe podíval čeho schopen je, když má někoho rád.
Holku jako tebe, co bych za to dal klidně modrý z nebe i kdybych z něj spad.
Ref: Skáču hop, hop, hop ....
129 Dobrej den - Pacifik
Kdybys žil podruhý, čím bys byl? Kdybys žil potřetí, čím bys byl?
Byl bych dál tím, co jsem a co víc taky jen, když mi dá slunce mý dobrej den.
R: Dobrej den slunce dává a před vočima tráva vyrůstá, vyrůstá
a ty rád třeba pěstí chraň kousek toho štěstí dojista, dojista.
Kdybys žil podruhý, co bys chtěl? Kdybys žil potřetí, kam bys šel?
Proč jen chtít pořád víc to má svůj rub a líc co chceš mít, nestojí vůbec nic.
R: Dobrej den ....
Kdybys žil podruhý, co chceš mít? Kde chceš stát a jak dál vůbec žít?
Nehledám ideál, pro něj žít bych se bál, proč bych sám sebe jen předstíral?
R: Dobrej den ......
130 Abilene - Grenhorni
Abilene, Abilene, teď už jen o tobě sním,
ten věčnej sen mě táhne jen k Abilene, tam k Abilene.
Už dávno nejsem mladíkem a tak se vracím s prosíkem
tím vandráckým taxíkem, jó, k Abilene, jó, k Abilene.
Abilene, Abilene, tam vedou koleje, tam táhne dým,
když se s jarem navracím k Abilene, k Abilene.
Abilene, Abilene, teď už jen o tobě sním,
ten věčnej sen mě táhne jen k Abilene, tam k Abilene.
Abilene, Abilene, pražce všech tratí znaj' můj stín,
ten stín jde krokem pomalým k Abilene, k Abilene.
Abilene, Abilene, teď už jen o tobě sním,
ten věčnej sen mě táhne jen k Abilene, tam k Abilene.
Abilene, Abilene, teď už jen o tobě sním,
(ten věčnej sen mě táhne jen k Abilene, tam k Abilene.)
131 Opuštěnej lokál - Nedvěd
Opuštěnej lokál zakouřenej sál, ale nikde žádnej štamgast, kterej o sklenku by stál,
jen v koutě smutnej pán tam u piána sedí a spí.
Lítačky se nehnou, líně visí vzduch na plakát s tlustou běhnou, se slítlo hejno much
a v koutě smutnej pán si u piána sedí a spí.R: Jenom utřete prach a nemějte strach a vyleštěte barovej stůl,
ať tu zní jazz nejlíp už dnes a po smutný náladě neštěkne pes.
Zas to bude dýchat, tak jak to má bejt a zas tu bude barman whisku proudem lejt
hlavně vzbuďte toho pána, co u piana sedí a spí.
132 Už to nenapravím - Samson.
V devět hodin dvacet pět mě opustilo štěstí,
ten vlak co jsem jím měl jet na koleji dávno nestál.
V devět hodin dvacet pět jako bych dostal pěstí,
já za hodinu na náměstí měl jsem stát, ale v jiným městě.
Tvá zpráva zněla prostě a byla tak krátká,
že stavíš se jen na skok, že nechalas mi vrátka zadní otevřená, zadní otevřená.
Já naposled tě viděl, když ti bylo dvacet, to jsi mi tenkrát řekla,
že už se nechceš vracet, že jsi unavená, ze mně unavená.
R: Ta ta da ta ta da tada ta tadada...
Já čekala jsem hlavu jako střep a zdálo se, že dlouho,
může za to vinný sklep, že člověk často sleví,
já čekala jsem hlavu jako střep a s podvědomou touhou,
já čekala jsem dobu dlouhou víc než dost, kolik přesně nevím
Pak jedenáctá bila a už to bylo pasé, já měla vědět dřív, že vidět chci tě zase.
Láska nerezaví, láska nerezaví.
Ten list co jsem ti psala byl dozajista hloupý, byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý.
Už to nenapravím, už to nenapravím...
R: Ta ta..............
133 Ptáčata - Nedvěd
Na kolejích stála za uchem květ vlasy trávou zavázaný,
s kytarou na zádech strun už jen pět, hezký voči uplakaný.
Opuštěnejch ptáčat plnej je svět hnízda hledaj, neví co dál,
vyšlápli jsme ránem a v neděli zpět za tejden jsem u trati stál.
Víš, holky těžší to maj, víš, holky těžší to maj.
Říkal jsem jí, štístko zatoulaný, vždycky smála se a začala hrát,
o potocích v trávě a o znamení, co lidi uměj ze zloby dát.
Víš, holky těžší to maj, víš, holky těžší to maj.
Na kolejích stála za uchem květ, vlasy trávou zavázaný.
S kytarou na zádech strun už jen pět, hezký voči uplakaný
134 Blátivá cesta Pacifik
R: Blátivou, blátivou, blátivou, blátivou cestou dál nechceš jít,
kde jen máš touhu bláznivou, kde jen máš, co chtěl jsi mít, chtěl jsi mít?
A tak se koukáš, jak si kolem hrajou děti, na slunci kotě usíná
a jak si před hospodou vyprávějí kmeti, život prej stále začíná.
Z města tě vyhánějí ocelový stíny, jak dříve šel bys asi rád,
z bejvalejch cest ti zbyly potrhaný džíny, čas běží, je to ale znát.
R: Blátivou, blátivou, blátivou, blátivou .............
Na poli pokoseným přepočítáš snopy do trávy hlavu položíš,
zdá se ti vo holkách, co vždycky oči klopí, po jiným ani netoužíš.
Měkký jsou stíny, dole zrcadlí se řeka, nad jezem kolébá se prám,
kolem je ticho, že i vlastní hlas tě leká a přesto necítíš se sám.
R: Blátivou, blátivou, blátivou, blátivou ...........
135 Vrbové proutí - Pacifik
Proutí vrbový poklad najít dokáže, řeku zastaví, kouzlo jazyk rozváže,
proutí vrbový touhu na iluze rázem přetaví.
Nikdo nepoví, který oči nezradí, úsměv medový, úsměv, který pohladí,
proutí vrbový, cukne v prstech, ty se rázem zastavíš.
R: Pověry, kouzla báje, pocestný zůstal stát,
tam někde blízko ráje vidíš svoje srdce na obloze plát.
Proutí vrbový přesný opisuje kruh, dech se zastaví, zbude voda, oheň, vzduch,
proutí vrbový, ruce podá slunci lovec z pralesů.
Ptáš se, kdo to ví, pára stoupá nad lesem, štěstí odpoví, kousek dál a tady jsem,
pak se objeví pramen čisté vody skrytý do vřesů.
R: Pověry...........
Voda z kamení, všechny střípky poztrácí, zvláštní znamení, dech se zpátky navrací,
chvíle zázraků, skromně lesní cestou do trávy jde spát.
Hledíš do mraků, ptáš se: stojí za to žít? Lovci z pravěku jdou se bohům poklonit,
proutí vrbový pohlaď horkou dlaní, nemusíš se bát.
136 Žízeň - Pacifik
Kola vlaku vždycky někdo pěkně promaže, olej stejká do výhybky - ať se namaže,
pusťte páru do kotle - vždyť mašinu to trýzní, když nám pivo nenalejou, asi umřem žízní.
R: Já žízeň mám, já žízeň mám, když nám pivo nenalejou, naleju si sám.
V hospodě si při kytarách, každej zaduje, někdo sází na plátno, jinej se raduje,
tomu co má smůlu řeknem: tak si s náma lízni! Když nám pivo nenalejou asi umřem žízní.
R: Já žízeň.........
Pražce, který připomínaj starou roletu, zbyl tu černej lak na rakve, flaška fernetu,
přes zelenou louku si teď na vrchního hvízdni, když nám pivo nenalejou, asi umřem žízní.
R: Já žízeň....................
137 Prázdný nádraží Ozvěna
R: Jen prázdný nádraží na tebe dýchá samotou a žádnej vlak, ani nákladní tu nestaví,
na duši stín jak zválenej kus trávy, na duši stín, na duší stín.
Už je to roků pár, co jel jsi po ní naposled, nebyl jsi sám, kdo přijel se s ní rozloučit,
nebyl jsi sám, komu úsměv z tváře zmizel, nebyl jsi sám, komu vzali, co měl rád.
R: Jen prázdný nádraží ....
A čas šel dál, ale tady už se zastavil, koleje zarůstaj, trávou a kapradím,
ty se sem vracíš, jak toulavej syn k mámě, ty se sem vracíš, když nevíš kudy kam
R: Jen prázdný nádraží ....
138 Je to zlé zlé - Vodička
Vím, že je láska dým, proto teď jdu hlásat svým,
noc když zavzdychá tak se hned oheň rozdmýchá.
R: Nápěv písní, co se proslýchají, tady zpívám těm, co teď možná lásku tají
je to zlé, zlé, zlé, hoří jak troud, hoří jak troud
Dusí mě kouře sloup a vím, že klesám hloub, přesto vzdávám lásce dík jako prosebník.
R: (2x) .......je to zlé, zlé, zlé, hoří jak troud, hoří jak troud... (do ztracena)
139 Spí Jižní křížSpí Jižní kříž,jak říkali jsme hvězdám kdysi v mládí,To na studený zemiještě uměli jsme milovat a spát. Dál, však to víš,světem protloukal ses, jak ten život pádí,dneska písničky třeba vod červánku, dojmou tě, jak vrátil bys to rád. R: Zase toulal by ses Foglarovým rájem a stavěl Bobří hráz, se smečkou vlků čekal na jaro, jak stejská se, až po zádech jde mráz. Spí Jižní kříž, vidí všechna místa, kde jsi někdy byl,to když, naplněnej smutkem, jsi plakal, plakal nebo snil. R: Zase toulal ..................
140 Já přijdu za tebou
Nač bát se dítě tolik lidí, myslíš, že nás hned někdo vidí,
měsíc když skáče po střeše jak ptáče, nám to závidí.
Ulétni, dívko, z města radši, stromů kde stíny cestu značí,
a tráva měkká před chajdou nás čeká, nám snad postačí.
R: Já přijdu za tebou, dívenko má, nás nikdo neuvidí,
až bude tma, kousíček za chatou místečko mám,
(tam nemůže víc naši lásku nic vzít, dívenko má).
Děvčátko, když je zima a mráz, počkáme jaro, až přijde zas,
když slunce zajde, noc už jistě najde v lásce někde nás.
Měsíc až kdesi nad horami, toulat se bude pod hvězdami,
počkáš tam chvíli, kde jsme vždycky byli já a ty sami.
R: Já přijdu .......................
141 Jako kotě si příst
Měsíc snílek stoupá nad skalou a zpívá si svou píseň pomalou,
je podobná té, co jsem složil sám,tak poslouchej a nehleď k hodinám.
R: Jako kotě si příst a víčka mít zavřená únavou, málo je míst, kde staré lásky naráz uplavou,
jedním z nich je náruč tvá, a tudíž máš už znát, že jak kotě si příst a víčka mít zavřená,
chtěl bych rád.
Dnešní noc je stokrát ztřeštěná a doznám, že jsem šťastný, že tě mám,
už vítr vlahý stopy bázně svál, tak můžu říct, co léta jsem si přál.
R: Jako kotě si ...............
Nevyznám se příliš v lichotkách a občas se tak stydím, že bych plách,
za blízký strom se ukrýt, a pak vím, že bych šeptal, ovšem hlasem dunivým:
R: Jako kotě si ...............
142 Jarní tání
Když první tání cestu sněhu zkříží a nad ledem se voda objeví
voňavá zem se sněhem tiše plíží, tak nějak líp si balím, proč, bůhví.
R: Přišel čas slunce, zrození a tratí, na kterejch potkáš kluky ze všech stran.
[: Hubenej Joe, Čára, Ušoun se ti vrátí, oživne kemp, jaro, vítej k nám:].
Kdo ví, jak voní země, když se budí, pocit má vždy, jak zrodil by se sám,
jaro je lék na řeči, co nás nudí, na lidi, co chtěj zkazit život nám.
R: Přišel čas slunce ......
Zmrznout by měla, kéž by se tak stalo, srdce těch pánů, co je jim vše fuk,
pak bych měl naději, že i příští jaro, bude má země zdravá jako buk.
R: Přišel čas slunce ......
143 John Hardy
John Hardy, to byl malej chudinka, měl za pasem pár bouchaček,
v západním pohraničí chlapa voddělal,[:chtěl utýct bez voplejtaček :],
John Hardy nad karetním stolkem stál a do hry nechtělo se mu,
nahnědlá holka dolar na stůl hodila: [:rozdejte taky Hardymu:]
John Hardy čtyři karty vytáhnul a Číňan sebral jenom dvě,
John vytáh moc, tak Číňan shrábnul bank [:a John mu pomoh do rakve:].
Chtěl chytit John vlak směrem na východ, ve tmě si ale spletl trať,
najednou cítí ruku šerifa [:Já musím želízka ti dát:]
Přivedli Johna pod šibenici a zbejvala jen chvilička,
já zaslech jeho slova poslední: [:Pravdu má jenom bouchačka:]
144 Krásná růže v sadu kvetla
Krásná růže v sadu kvetla, u besídky ve chvojí,
[:ta mé milé hlavu spletla, chtěla ji mít v pokoji:],
Vykrad sem se v noci z domu, krásnou růži uloupit,
[:měsíček mi svítil k tomu, když mě chytnou, budu bit:],
Pak jsem s růží k milé spěchal, na okénko zaťukal,
[:pantofle jsem venku nechal, na polštář ji růži dal:],
Ráno do bot rosa padla, posel dobré pohody,
milá pláče - růže zvadla, nedala ji do vody, nedala jí do ach do vody.
145 Kůň bílý
Kůň bílý pádí vlaku vstříc, já nastavuji větru líc,
tvůj kůň se žene blíž a blíž, jen chvíli, už mě uvidíš.
Zas na rtech cítím slaný žár i chuť tvé touhy vzdechů pár,
ta známá vůně zavane, sem skrze vlasy zcuchané.
To loňské léto, moře jas a modré světlo zpod tvých řas,
mé ruce láskou zjemnělé, mě pořád pálí po těle.
Když oheň zhasne,zbývá dým a racek s křídlem zlomeným, oujéjéjéjéjé,
co loď tvou dlouho provázel a křičel, když jsi odcházel.
Kůň bílý cval svůj otáčí, však stovkám koní nestačí,
to přece kdekdo z města ví, že tenhle vlak tu nestaví.
Tak odpusť mi můj telegram, zas ty teď budeš víc než sám, oujéjéjéjéjé,
v tvé hlavě vzňal se plamínek a sletoval drát vzpomínek.
Kůň bílý mizí v stopách tvých, jak letní víno letní hřích,
snad váháš nad tím, co já vím, že srdcem tvým jen projíždím.
146 Letí šíp savanou
Zeptej se děvče skály,modravých lesů v dáli,ozvěna tobě řekne, jak rád tě mám.
Tam kde se peřej tříští, najdem své štěstí příští, svým šípem k němu cestusi vyhledám.
Letí šíp savanou a s ním letí srdce mé, kam ten šíp dopadne, tam se sejdeme.
Kroky tvé povede po mých stopách dobrý duch, v místa, kde nás navždy spojí rudý Bůh.
R: Až uvidíš v dáli stoupat,nad kaňonem modrý dým,poznáš místo, kde tě čekám,
se svým srdcem toužícím.
Letí šíp savanou a s ním letí srdce mé, kam ten šíp dopadne,štěstí najdeme.
R: Až uvidíš v dáli stoupat.........
Letí šíp savanou a s ním letí srdce mé, kam ten šíp dopadne,štěstí najdeme.
147 Mississippi
Říkali mu Charlie a jako malej kluk, kalhoty si o plot potrhal,
Říkali mu Charlie a byl to Toma vnuk, na plácku rád košíkovou hrál,
křídou kreslil po ohradách plány dětskejch snů, až mu jednou ze tmy řekli:
konec je tvejch dnů,
někdo střelil zezadu a vrub do pažby vryl, nikdo neplakal a nikdo neprosil.
R: Missi ssippi, Missi ssippi, černý tělo nese říční proud,
Missi ssippi, Missi ssippi, po ní bude jeho duše plout.
Říkali mu Charlie a jako každej kluk, na trubku chtěl ve smokingu hrát,
v kapse nosil kudlu a knoflíkovej pluk, uměl se i policajtům smát,
odmalička dobře věděl, kam se nesmí jít, který věci jinejm patří a co sám může mít,
že si do něj někdo střelí jak do hejna hus, netušil, a teď mu řeka zpívá blues.
R: Missi ssippi....................
Chlapec jménem Charlie a jemu patří blues, ve kterým mu táta sbohem dal,
chlapec jménem Charlie snad ušel cesty kus, jako slepý na kolejích stál,
nepochopí jeho oči, jak se může stát, jeden že má ležet v blátě, druhej klidně spát,
jeho blues se naposledy řekou rozletí, kdo vyléčí rány, smaže prokletí.
148 Kočka na okně
La-la-la-lá-la-la, la-la-la-lá-la-la, la-la-la-la-lá-la.
Na okně seděla kočka, byl horký letní den, na okně seděla kočka a koukala se ven,
byl horký letní den a kdekdo chodil bos, na okně seděla kočka, venku zpíval kos.
Byl horký letní den a celý svět se smál a mně veselý sen se pod jabloní zdál,
a celý svět se smál, vidím to jako dnes, na okně seděla kočka a venku štěkal pes.
La-la-la-lá-la-la, la-la-la-lá-la-la, la-la-la-la-lá-la.
149 Muži z Ria
R: Když v pastvinách zní širou dálí jipy, jipy, jé, tu ozvěna mi zpívá, jipy, jipy, jé.
Když v údolích se mlhy válí jipy, jipy, jé, ženou chlapci svá stáda domů zpět.
Když sedlo chystá Jimmy, tu zamrazí mě hned, už vidím jezdce v dáli, jak s koněm dal se v let.
Než za útesem zmizí, tu zamává mi hned, Jimmy chlapče, chci s tebou taky jet.
Jack vyrovná se druhým a má mě taky rád, na kytaru večer mi chodí k oknu hrát,
Však těžko říct co Danny, to chtěla bych i znát, sedí, mlčí, snad začne verše psát.
R: Když v ..........
Když hvězdy v noci planou, a člověk je tak sám, tak myšlenky mi tanou, co zítra udělám.
Já nemám žlutou růži a nevím, co jim dám, Jimmy, Jacku, ach kdypak já se vdám.
150 Na vánoce ráno
Na Vánoce ráno, Štědrej den tehdy byl, já se v cele temný jak smutek probudil.
Na Vánoce ráno, bejvalo rok co rok, já chodil do Jacksonu pít brendy svý a grog.
Jó holka ach holka, dobře to víš, proč já byl tenkrát u brendy a teď je u mě mříž.
Na Vánoce ráno, já zas do Jacksonu šel, šerif Brend tam holku mou na svejch kolenou měl.
Na Vánoce ráno, když ztichnul jek a křik, na zemi ležel šerif Brend a kus dál pomocník.
Jó holka ach holka, dobře to víš
151 Ty falešná frajárko
Ty falešná frajárko, ty falešná frajárko,
(cos mi včera večer, cos mi včera večer, cos mi dala za pérko).Vem si také pérečko, vem si také pérečko,
(když máš nade všecko, když máš nade všecko, když máš radši vínečko).Nebudeme vodu píť, nebudeme vodu píť,
(ale dobré vínko, moja Katarinko, budeme sa dobře mít).Ty falešná frajárko, ty falešná frajárko ..........
152 Mikulecká dědina
Mikulecká dědina malovaná, malovaná,
(a v ní bývá moja milá), frajárečka starodávná.Dyž já jedu dědinú s jatelinú, s jatelinú,
(hledím na tu zahrádečku), kde jsem stával s frajárečkú.U zahrádky lavečka je nizúčká, je nizúčká.
(kalina tam nad ňú voní), s mojú milú, jiný chodí.Mikulecká dědino, malovaná, malovaná,
když ťa v tichej noci přejdu, pod okénko milej dojdu, jak ťa, milá, zapomenu.
153 Marjánko, Marjánko
Marjánko, Marjánko, Marjánko má, zavaž mi šáteček na uzle dva,
zavaž, zavaž, zavaž, dítě zlatý, aby se nemohl rozvázati.Já bych ti šáteček zavázala, jen kdyby paňmáma nebránila,
ta naše paňmáma tuze brání, že nemáš peníze, pole žádný.Paňmámo, paňmámo, že nemám nic, vždyť já jsem bohatej desetkrát víc.
Já mám dvě poctivý, zdravý ruce a vaší Marjánky zlatý srdce.Paňmámo, paňmámo, uvidíte, že vy se do rána rozmyslíte.
Vždyť každá paňmáma bez vnoučátek je jak ta slepička bez kuřátek.
154 Červené vínečko jak višňa
(Červené vínečko jak višňa, galánečko moja šidíš mňa),
(s druhým včera stála, na mňa nepohlédla,
červené vínečko jak višňa, galánečko moja šidíš mňa),
(Nešidím, synečku nešidím, ani s ním do hájku nechodím),
(z toho enom špás mám, solo si s ním hrát dám,
nešidím, synečku nešidím, ani s ním do hájku nechodím).
(Červené vínečko jak višňa, galánečko moja šidíš mňa),
(pozor daj na sebe, budu šidit tebe, červené vínečko jak višňa,
galánečko moja šidíš mňa).
(Ošidíš, ošidíš co naplat, s druhým budu aj já chodívat),
(k muzice do hájku, nejsi sám šohajku. Ošidíš, ošidíš co naplat,
s druhým budu aj já chodívat).
155 Co je to za děvčátko
Co je to za děvčátko s modrýma očima?
(Přivezla k nám včera do mlejna dvě mírky ječmena).
Poprosila mlynáře, aby ji to semlel,
(že mu dá za každou mírčičku slaďounkou hubičku).
Hubičku mu dala, smutně zaplakala:
(Škoda, ach přeškoda, mlynáři, že jsem tě poznala).
Mlynáři, ach mlynáři, vy chlapci veselí,
(ptám se vás, zdáli jste nenašli můj věnec zelený).My jsme ho nenašli, ale jen viděli,
(tvůj věnec překrásně zelený plavé po Dunaji).
156 Pivovarští koně
Pivovarští koně grošovatí, přivezli pívečko, kdo ho platí,
(jen ať platí grošovatí, to, co se vypije, se neztratí).Pivovarské koně češe kočí, šenkýř je filuta, pívo točí,
(pívo točí a co kočí, ten domů bez píva nevykročí).U nás bývá radost, stále živo, protože my máme dobré pívo,
(pívo dobré, ženy hezké, nejlepší jsou dary země české).
157 U našich kasáren
U našich kasáren stojí v noci stráž, nečekej, má milá, mě se nedočkáš,
nečekej, jdi už spát, nech si o mně zdát,
(přijď, panenko, časně z rána otevře se hlavní brána, budem mašírovat).
Pojď s námi, holka zlatá, mašírovat, ať taky něco užiješ.
Až budou zlaté hvězdy z nebe padat, tak mně taky jednu přišiješ.
Přišiješ ji hedvábím, já tě za to políbím,
pak bude celá naše rota koukat, jak umí šarže milovat.U našich kasáren stojí lavička a na ní smutná je, moje holčička.
Smutná je, naříká, marně tam vzlyká,
(protože jsme neslyšeli, jak večerku odtroubili, teď mám kasárníka).Pojď s námi, holka zlatá, mašírovat, ať taky něco užiješ.
Až budou zlaté hvězdy z nebe padat, tak mně taky jednu přišiješ.
Přišiješ ji bavlnkou, za rok budeš maminkou,
pak bude celá naše rota, rota vozit, kočárek s malou Andulkou
158 Pod tým naším okénečkem
Pod tým naším okénečkem, bývá velký mráz.
A v tej našej studánečke, není vody zas.
Vezmem si já sekérečku, prerubem tu studánečku a v tej našej studánečke, bude vody zas.Pod tým naším okénečkem, roste z růže květ.
Pověz, že mi, moja milá, co ťa mrzí svět.
(A mňa ten svět nic nemrzí), jen mňa moje srdce bolí, plakala bych hned.Pod tým naším okénečkem, bílá lilija.
Pověz, že mi, moja milá, kdo k vám chodívá.
(A k nám nikdo nechodívá), lebo sa ňa každý bojí, že som chudobná.
159 Břeclavská kasárna
Břeclavská kasárňa malovaná, malujů ju chlapci se šavlama,
(chlapci se šavlama, koně podkovama, břeclavská děvčata se slzama).
Břeclavská kasárňa široký dvůr, po něm sa procházá šohajek můj,
(po něm sa procházá, převelice pláče, až sa ta kasárna celá třase).
Počkajte děvčata tři měsíce, bude nás rukovat na tisíce,
(vy budete plakat, my budeme skákat v břeclavské hospodě při muzice).
160 Ta naše Morava je jistě krásná zem
Morava, krásná zem, v níž jsem byl já zrozen, v níž jsem byl vychován, od matky pěstován.
Ta mě k srdci svému tiskla mateřskému, jí buď můj život věnován.R: Ta naše Morava je jistě krásná zem, posázená vinným keřem,
ta jižní Morava je jistě krásná zem, posázená vinohradem.Tam, kde Dyje hlučná chvatem k břehům spěje a tam, kde si Slovan libě písně pěje,
kde děvy krásné jsou, co něžné květiny, tam je můj domov jediný.R: Ta naše Morava je jistě krásná zem...Až budeš v cizině, k rodné své dědině, dej se k ní vždycky znát a měj ji stále rád.
Až jednou ve světě kdos krutě zklame tě, přijdi se v Moravěnku vyplakat.R: Ta naše Morava je jistě krásná zem...Když slunko zapadá za vršky Pálavy, vzpomínám na mládí, jak prchlo do dáli.
Jedno však přání mám, vždyť Moravu mám rád, v té krásné zemi chtěl bych spát.
161 Domažlická porodnice
(Domažlická porodnice, ta je pěkně stavěná),
(stavěli ji dva, a dva zedníci, ze samého kamena).(Dvanáct oken do zahrady, dvanáct oken do dvora),
(nikdy jsem si ne, a nemyslela, že tam budu vězněna).(Tu mě bolí, tu mě píchá, u pupíčku šponuje),
(zavolejte pro, a pro doktora, on vám poví, co to je).(Narodil se mi synáček, jaké jméno já mu dám),
(dám já mu ho po, a po tátovi, protože ho udělal).(Nedávej mu po tátovi, dej mu radši Pepíček),
(aby z něho taky nebyl lotr jako tatíček).
162 Směs dechovek
Až budou trumpety překrásně zpívat, tu písničku, jež byla má i tvá,
budeme oba dva v srdcích ukrývat, to co nejvíc u srdce bolívá.
Až budou trumpety překrásně zpívat, tu písničku kterou tak dobře znám,
do modrých očí tvých chtěl bych se dívat a věděl bych, proč slzy ukrýváš.
Vyhrávala kapela, vyhrávala zvesela, pod kterým okénkem pěkně zazpívá,
dneska budu sólo hrát jenom té, co mám tak rád, ta je upřímná modré oči má,
ta mi řekla častokrát.
Hrajte, já ráda tancuju, možná že zítra už víc tady nebudu a proto hrajte, já chci být veselá,
když na mě láska má zapomněla.
Přes dvě vesnice já chodil za tebou, rok dva měsíce prosil o lásku tvou,
(dnes už tě nechci všechno už je pryč, já zahodil od těch vašich vrátek klíč).
Zelené háje, lásko mých let vy jste bejvaly můj celej svět,
(k vám jsem chodíval, vás jsem měl vždycky tak rád,
však pryč jsou ty chvíle, kdy jsem já bejvával mlád).
Kalná je voda ve Vltavě, proč já tě holka nosím v hlavě,
kdyby ta voda ach čistá byla už by mě faleš netrápila
a že ta voda ach čistá není, čeká nás oba rozloučení.
Ach bože lásko s tebou je kříž, když srdce pláče ty neslyšíš,
už se mi vdává štěstí mého mládí, ty krásné chvíle nevrátí se nikdy víc
pryč je ten čas, kdy měli jsme se rádi, s tou naší láskou zvadlo růží na tisíc.
Ale ne ale ne ale ne ty už mě ráda nemáš, ale ne ale ne ale ne ty už mě zapomínáš,
ale ne ale ne ale ne nebudem víc už si lhát,
(pro mě a třeba za mě můžeš si na mě vzpomínat).
Když se sejdem při muzice u nás pospolu, přijde starosta, bouchne do stolu,
přisedne si, dá znamení, hudba začne hrát a všechno jde tancovat.
Jen já si nejvíce hledím svojí sklenice,
o půlnoci když mám míru, pak jdu do kola, zazpívat si zvesela.
Kdyby ty muziky nebyly tak bych měl dneska už tři vily,
u každé růžovou zahradu chodil bych s rukama dozadu,
ale že pěkně vyhrávali, děvčata na mě jen mávaly,
nic jsem si nenechal pro sebe já si to nechci vzít do nebe.
Zůstaň tu s námi, muziko česká, hrála's nám vždycky pěkně, řízni do toho i dneska
zůstaň tu s námi na věčné časy, máme tě rádi, vždyť jen naše jsi.
163 Teče voda, teče
Teče voda, teče, od potoka k řece, namluvil si mladý Rajneráček, modrooké děvče.
Ach dcero, dceruško má, zanech ty Rajnera, Rajneráci odmašírujou, ty zůstaneš sama.Ach, máti, matičko, pozdní vaše rada, Rajneráci odmašírovali, já zůstala sama.
Když bylo po roce, přišla dcera k matce, přinesla malého Rajneráčka v strakatý peřince.Ach, mámo, mamičko, pomozte živiti, bude vám ten malý Rajneráček babičko říkati.
164 V Zálužanech na potoce
(V Zálužanech na potoce stával mlýn, dnes už je tam jenom halda rozvalin),
(když tam mlejnek stával, vesele klapával, dnes tam roste jenom blín).(Bejvalo tam, bejvalo tam veselo, že se mlečům ze mlejnice nechtělo),
(hezká panímáma, když tam mlela sama, tam se mouky namlelo).(Jednou přišel do mlejnice krajánek, aby si tam vyfedroval na džbánek),
(mlela se pšenička, hladila se líčka, růžová jak červánek).(U vás bych chtěl, panímámo, věcně žít, u vás bych chtěl hůl a pytel zahodit),
(obilíčko mlíti, dobré pivo píti, přitom stále vesel být).(Vzala si ho panímáma na zkoušku, zda-li také umí semlít vejražku),
(ve dne spolu mleli, v noci spolu spali, říkala mu drahoušku).
165 Ta naše písnička
Ta naše písnička česká, ta je tak hezká, tak hezká,
tak jako na louce kytička, vyrostla ta naše písnička,
až se ta písnička ztratí, potom už nebudem žít,
jestli nám zahyne, všechno s ní pomine, potom už nebudem žít.
Zpívejte lidičky ty naše písničky, z Moravy, Slovenska, Čech,
tolik je krásy v nich, vždyť jsou ach samý smích, vždyť jsou jó tak upřímné.
Ta naše písnička česká, ta je tak hezká, tak hezká,
tak jako na louce kytička, vyrostla ta naše písnička,
až se ta písnička ztratí, potom už nebudem žít,
jestli nám zahyne, všechno s ní pomine, potom už nebudem žít.
166 Perina má čtyry rožky
(Perina má štyry rožky pod perinu štyry nožky).
(Ej javor, javor, javor zelený milej pod okénkom saděny).
(Rád ťa vidím pri posteli ešče račej na posteli).
(Ej javor, javor, javor, zelený, milej pod okénkom saděny).
(Cukor jedla, kávu pila aby bola pěkná bílá).
(Ej javor, javor, javor zelený milej pod okénkom saděny).
(Cukor, káva něpomáhá, brůžko sa jej rozrůstáva).
(Ej javor, javor, javor zelený milej pod okénkom saděny).
167 U kláštera stojí kámen
(U kláštera stojí kámen, má panenka sedí na něm),
(volá, hoši, pojďte sem, pojďte sem, já už v klášteře nejsem).
(V klášteře mě nic netěší, protože tam nejsou hoši),
(a já ráda tancuju, tancuju, hezké hochy miluju).
Šla panenka k zpovídání, měla pěkné šněrování,
a pan páter se jí ptal, se jí ptal, kdo že ji tak šněroval?Pane páter, co se ptáte, vždyť vy mě jen zpovídáte,
sama já se šněruju, šněruju a Honzíčka miluju.Zanech, holka, milkování, dej se raděj na pokání,
sice trestu neujdeš, neujdeš, do pekla se dostaneš.Já se pekla nic nebojím, jen když já mám, oč já stojím:
když mám svého Honzíčka, Honzíčka, věrného milovníčka.
168 Veselá je dědina
(Veselá je dědina, kde sa milá zrodila), (eště je veselejší, kde je můj nejmilejší).
(Veselá je veselá jak hodová neděla), (dědina šohajkova, kytička polajkova).
(Za dědinú černý les, žežulenko napověz), (kdy bude také moja, dědina šohajkova).
169 Až já půjdu do nebe
S pánem bohem moje milá, zdráva buď, nikdy už tě nepřivinu na svou hruď,
jeden voják na tom světě, nezmění se nic, zítra zase jiný zlíbá tvoji líc.
R: Až já půjdu do nebe, vzpomenu si na tebe, vzpomenu si, že jsi byla má panenka roztomilá,
před branou až budu stát, andělé mi budou hrát a já budu, má panenko, na tebe si vzpomínat.
Vzpomenu si, má panenko nastokrát, žes mě kdysi naučila milovat,
jeden voják na tom světě, nezmění se nic, zítra zase jiný zlíbá tvoji líc.
170 Ej vy páni
Ej, vy páni, vy, vy nevíte, co nového, já vám to povím.
Ve Strážnici verbujú, na dva bubny bubnujú, na vojnu berú.Frajárečko má, jsi-li ke mně upřímná, já sa také dám.
Dám sa mezi vojáky, dostanu nové šaty, a koňa taky.Až já budu stát v širém poli na patroli, přijď sa podívat.
Přijď sa na mňa podívat, bílým šátkem zakývat a mně sbohem dát.
171 Hovoranský potůček
Hovoranský potůček tiše plyne dolů,
proč má milá maměnko, proč mám tolik bolů, proč mám tolik bolů.
Všeci ludé říkajů, že mám zapomenút,
ale moje srdéčko nechce uposlechnút,nechce uposlechnút
Zapomenut, zapomět řekne se to lehce,
ale moje srdénko uposlechnút nechce, uposlechnút nechce
Hovoranský potůček tiše plyne dolů,
ten byl svědkem mé lásky, ten byl svědkem bolů, ten byl svědkem bolu.
172 Takú som si frajírenku
Takú som si frajírenku zamiloval, jako by jú maléreček vymalovál,
oči černé, bílé líčka, jako by ju malovala malérečka.
Ale už je moja milá, všecko darmo, já už mosím mašírovat zítra ráno,
Zítra ráno, skoro ráno, skůr než vynde jasné slúnko nad Komárno.
173 Krásná pasačka
(Krásná pasačka husičky pásla v zeleném háji pod javorem).
(Dej mi hubičku, můj andělíčku, tiše a slavík neuletí).(Tichá hubička přece slavíčka v zeleném háji probudila).
(Vyletěl výše, zazpíval tiše, krásná pasačka zaplakala).(Proč ty, slavíčku, ty malý ptáčku proč děláš malé pasačce bol).
(Mějme se rádi, dokud jsme mladí, dokud nás láska k sobě svádí).
174 Tancuj, tancuj, vykrúcaj
Tancuj, tancuj, vykrúcaj, vykrúcaj, len mi piecku nezrúcaj, nezrúcaj,
dobrá piecka na zimu, na zimu, nemá každý perinu, perinu.
Tralala, tralala, tralalala lalala, lalala, tralala, tralala, tralalala lalala, lalala.Stojí vojak na vartě, na vartě, v roztrhanom kabáte, kabátě,
od večera do rána, do rána, rosa naňho padala, padala.
Tralala, tralala, tralalala lalala, lalala, tralala, tralala, tralalala lalala, lalala.
Měla som já rukávce, rukávce, dala som je cigánce, cigánce,
Cigánečko malúčká, malúčká, přičaruj mi synečka.
Tralala, tralala, tralalala lalala, lalala, tralala, tralala, tralalala lalala, lalala.
Keď já budem čarovať, čarovať, mosíš ty mně něco dát, něco dát,
Čtyry groše nebo pět, nebo pět, bude šohaj jako květ.
Tralala, tralala, tralalala lalala, lalala, tralala, tralala, tralalala lalala, lalala.
175 V tom Kyjově na rohu
V tem Kyjově na rohu, stojí řada šohajů,
(mezi něma švarný šohajíček, zajtra ide k odvodu).
A jestli ho odvedů, dvě srdéčka rozvedů,
(Dvě srdéčka, čtyři modré očka, víckrát už se nesejdů).
Odvedli aj Janíčka, švarného šohajíčka,
(Kdo dnes dojde a kdo pomiluje ty moje bledé líčka).
176 Tou Třeboňskou branou
Tou Třeboňskou branou šel vojáček s pannou, na rameni hvězdičky.
(Fousy měl jak jehly, ani se mu nehly, když jí dával sladké hubičky).
V zeleném háječku sedli na lavičku, voják s pannou na chvíli,
(líbal ji tak nahlas, zatracenej mamlas, až se všichni ptáci vzbudili).Jeden ptáček nespal, z hnízdečka se díval, co se děje v háječku.
(Zapípal: ach jéje, lidé, to je skvělé, na to musím vzbudit samičku).Ta samička malá štěbetat se jala, protřela si pírkem zrak.
(Zapípla: ach jeje, lidé, to je skvělé, zkusíme to spolu taky tak).Za malou chviličku v zeleném háječku, bylo slyšet pípání.
(Voják pannu mačká, panna mačká ptáčka, až to v háji celém šveholí).
177 Když jsem já šel tou Putimskou branou
Když jsem já šel tou Putimskou branou, dívaly se dvě panenky za mnou,
a volaly študente, ty malý premiante!Proč, panenky, proč na mě koukáte, proč vy na mě študente voláte,
ja vás nesmím milovat, já musím študýrovat.Sedm let jsem v Písku študýroval, ani jednu pannu nemiloval,
jenom jednu měl jsem rád, tu mi přebral kamarád.Počkej, holka, však ty budeš plakat, až ja budu kázaničko kázat,
kázaníčko, kázaní o věrném milování.Počkej holka, ty se budeš soužit, až já budu tu mši svatou sloužit
v tom píseckým kostele, první bude za tebe
178 Strahováček
(Na Strahově pod Petřínem klášter stojí),
(a tam jako v kleci ptáček, pláče malý strahováček , pro dívenku svoji).
(Neplač, neplač strahováčku, zanech nářku),
(Dobrá fara všechno spraví, vezmeš si dívenku svoji, k sobě za kuchařku).
179 Když jsem šel v Praze po rynku
Když jsem šel v Praze po rynku, potkal jsem černou cikánku.
(Potkal jsem černou, potkal jsem černou, potkal jsem černou cikánku).
Pověz mi, cikánko černá, která panna je poctivá (žádná)
(Která panna je, která panna je, která panna je poctivá).
Která panna je poctivá, ta se mládencům vyhýbá.
(Ta se mládencům, ta se mládencům, ta se mládencům vyhýbá).
A když se vyhnout nemůže, začervená se jak růže.
(Začervená se, začervená se, začervená se jak růže).
180 Na Pangráci
(Na Pangráci, na malém vršíčku stojí pěkné stromořadí),
(měl jsem holku, namluvenou, ale jiný mi za ní chodí).
(Vy mládenci, kteří jste jako já, nemilujte doopravdy),
(pomilujte, pošpásujte, ale lásku jí neslibujte).
(Zdálo se mi ze čtvrtka na pátek, že jsem se svou Andulkou spal),
(Probudím se, obrátím se, ale jak mě ten sen oklamal).
181 Škrhola
V pimprlové komedii stalo se, že usedla vosa králi na nóse,
král se namích a bouch pěstí do stólu, zavolejte na tu vosu škrhólu.
Škrhola si řek že vosu prožéne, sukovicí mohutně se ožéne,
a jak tam ta vosa sedí králi na nóse, bouchne jí a v tu ránu je po vóse.
Zbývá jen, abychom k tomu dodali, v tu ránu je po vose i po králi.
Chtěl bych radit nijak vás, však nenutím, malé věci řešte ruky mávnutím,
nedopadnete pak jako Škrhóla, nebudou vás považovat,
záá císaře pána a jého ródinu..........
182 Za císaře pána
Šel jsem šumným hájem, širou rovinou,
(potkal jsem tam myslivečka, šel se svojí milou, bajó).
Už je moje milá konec lásky tý, já už musím narukovat k infanterii,
infanteria, to je chlouba má, (ta musela bojovati za císaře pána).
Za císaře pána a jeho rodinu, ta musela vybojovat Hercegovinu,
Hercegovina, lautr rovina, (tu musela vybojovat infanteria).
Tamhle pod strání šnelcug uhání a pod strání jsou schovaní mohamedáni,
mohamedáni, to jsou pohani, (kalhoty maj podkasaný, plivaj do dlaní).
A ty turkyně, tlustý jak dýně, (císař pán je neradi vidí ve své rodině).
183 Studentská halenka
(Studentská halenka, ta je tuze tenká).(Na ní se vyspala, poctivost ztratila nejedna panenka). (Nejedna panenka, nejeden mládenec),(který tu panenku, poctivou frajerku, připravil o věnec). (Nežel holka, nežel, že jsem s tebou ležel),
(já ležel na seně, sama přišlas ke mně, já o tom nevěděl). (Dalas přes mě nohu, já za to nemohu),
(dalas přes mě obě, už jsme byli v sobě, chvála panu bohu). (Kdyby se poctivost, ta mrška, na poli rodila),(nejedna panenka, študentská, frajerka, by pro ni chodila). (A že poctivost na poli nerodí),
(nejedna panenka poctivá frajárka předčasně porodí). Studente Vonásku ... se, na lásku
184 Náklaďák
Měl v ramenou, víc než se zdá, v očích místa vzdálená,
jak noční stín svůj trajler hnal, na plný plyn, stále dál a dál.
Znal míle dní a týdny mil, stokrát s dálkou zápasil,
stokrát měl smrt blíž než cíl a přesto jel, znovu vítězil.
Měl v rukou cit a pevný stisk, musel mít ten svůj denní risk,
měl, prostě, rád jako nebe pták, svůj řvoucí dům, šedý náklaďák.
Uměl se smát i vítr zmást, z očí žár a úsvit krást,
chtěl se hnát a být jen tím, čím chlap je rád, když je pánem svým.
Snad řek mi víc, než dnes já vám, když vez mě tmou až bůhví kam
a možná vím, proč létá pták, proč muži řídí náklaďák.
Umím se smát i vítr zmást, ze rtů dálek úsvit krást,věčně žít své týdny mil a v rukou mít lásku svou i cíl a v rukou mít lásku svou i cíl.
185 Nebeští jezdci
Po zasmušilé pustině jel starý honec krav, den temný byl a ševelil větrem ve stéblech trav,tu honec k nebi pohleděl a v hrůze zůstal stát, když z rozedraných oblaků,viděl stádo krav se hnát.R: Jupija hej,jupija hou,to přízraky táhnou tmou. Ten skot měl nohy z ocele a oči krvavé a na bocích mu plápolaly cejchy řeřavéa oblohou se neslo jeho kopyt dunění a za ním jeli honáci až k smrti znavení. R: Jupija hej, jupija hou,to přízraky táhnou tmou. Ti muži byli sinalí a kalný měli zrak a marně stádo stíhali, jak mračno stíhá mraka proudy potu máčely jim tvář i košili a starý honák uslyšel jejich jekot kvílivý. R: Jupija hej, jupija hou,to přízraky táhnou tmou. Tu jeden z jezdců zavolal a pravil, pozor dej, svou duši hříchu uvaruj a ďáblu odpírej, bys, nemusel pak po smrti se věčně věků štvát a nekonečnou oblohou to stádo s námi hnát. R: Jupija hej, jupija hou,to přízraky táhnou tmou.
186 Písnička pro kočku
Jestli se slečno, nepletu, my musíme se znát, (věřte mi nebo ne), my musíme se znát.
Jsem vynálezcem korzetu a lásky advokát, (věřte mi nebo ne) a lásky advokát.
A vy jste kočka, která za větví šelestu,(věřte mi nebo ne), za větví šelestu,
mě znenadání včera přeběhla přes cestu, (věřte mi nebo ne), přeběhla přes cestu.
Já jsem jen pouhý snílek a probuzenej spáč a za slavičí trylek bych prodal i svůj pláč.
A mě to zkrátka nedá, hledím vám do očí, jste kočka, která hledá, kdo si ji ochočí.
Jestli se slečno, nepletu, my musíme se znát, (věřte mi nebo ne), my musíme se znát.
Jsem vynálezcem korzetu a lásky advokát, (věřte mi nebo ne) a lásky advokát....
187 Pozdrav naposledy
Loučil se se svými druhy muž, lovit bude za horama, do sněhu, mu zapad jeho nůž,
kule z pušky mezi krama, vítr skučí teskně po pláni, čechrá jeho vlasy na skráni,
před odjezdem s kamarády stál, zpíval, když se vzdaloval.
R: Pozdrav naposledy, než do vlasti vrátím se zpět, té, jež, míval jsem rád,
ten růžový vonný květ.
Dávno vlci moje kosti hlodat budou, krev má, stydne mi v led, pak si vzpomenete,
až chladný bude můj ret.
Hvízdnul, prásknul, bičem zamával, saně po sněhu už sviští, v osadě ho každý varoval,
aby jel až měsíc příští, nedbal rady, po svém dělal jen,
z osady si vyjel za lovem, když odjížděl nocí polární, bylo slyšet volání.
R: Pozdrav naposledy ..........
Rok již plynul, po lovci ni zvěst, marně pátraly jsme po něm, když tu náhle eskymáka pěst,
svírala list, zžehlý ohněm, každému co přijel, vyprávěl, že tam mrtvý ve sněhu ležel,
když umíral, kamarádům psal, odkazy svých dávných cest:
188 Růže z papíru
Do tvých očí jsem se zbláznil a teď nemám, nemám klid, hlava třeští, asi tě mám rád,
stále někdo říká: vzbuď se, věčně trhá nit, studenou sprchu měl bych si dát.
R: Na pouti jsem vystřelil růži z papíru, dala sis ji do vlasů, kde hladívám tě já,
v tomhle smutným světě jsi, má naděj na víru, že nebe modrý ještě smysl má.
Přines' jsem ti kytku, no co koukáš, to se má, tak jsem asi jinej, teď to víš,
možná trochu zvláštní v dnešní době, no tak ať, třeba z ní mou lásku vytušíš.
R: Na pouti jsem .................
189 Sedm dostavníků
Plání se blíží sedm dostavníků, stačí jen mávnout, a jeden zastaví,
sveze tě dál za pár dobrých slov a díků, ten kočí, co má modrý oči laskavý. R: Heja heja hou, dlouhá bude cesta, dlouhá jako píseň, co mě napadá,heja heja hou, sám když někdy stojím, sám proti slunci, který právě zapadá. Vím, že se dneska hvězdy nerozsvítí, neklidní ptáci maj hlasy hádavý,vyprahlá tráva už velký deště cítí, ty deště, co i moje stopy zahladíR: Heja heja .................
190 Slunovrat - Nedvědi
Stíny nad obzorem pomalu jdou, noc se snáší,
paseky osvítí zář z borovejch klád zapálenejch.
R: Sešli se zapomenout a zvednout hlavu, to stačí,
jen trochu popadnout dech, než půjdou zas dál.
Ohnutý lžíce a nůž, dům z igelitu, lístek zpátky,
boudy na zastávkách, kde potkáváš lid, co potkat jsi chtěl.
R: Sešli se ..............
Stíny nad obzorem pomalu jdou, právě svítá,
šlápoty, ohniště, klid, smutnej je kemp opuštěnej.
R: Sešli se .............
191 Včera neděle byla
Včera neděle byla, včera byl hezký čas, včera neděle byla, za týden bude zas.
Nikdy bych nevěřila, že se to může stát, včera neděle byla, řekl, že mě má rád.
R: Poslal mi úsměv letmý, tolik nesmělý byl, počkal si, až se setmí, a pak mě políbil,
láska celý svět změní, všechno je jinačí, zima studená není, tvrdá mez netlačí.
Včera neděle byla, včera byl hezký čas, včera neděle byla, za týden bude lá lá lalalalalala...
Včera neděle byla, včera byl hezký čas, včera neděle byla, za týden bude zas.
Nikdy bych nevěřila, že se to může stát, včera neděle byla, řekl, že mě má rád
R: Poslal mi úsměv letmý ...........
192 Vodjíždím
Zas žloutne zem a stromy svlíkaj listí, rána sou kalný a slunce nezná stín,
blíží se den, kdy nejste si moc jistý, až vlak zahouká, že nevodjedete s ním.
R: Vodjíždím a za sebou mám babí léto, vodjíždím a barvy sbírám do vočí,
vodjíždím a vůbec nevím k čemu je to, vodjíždím a nikdo se nevotočí.
Vodjíždím a nemám ani zdání, co je tam kam supí ten můj vlak
vodjíždím a mám jediný přání, vrátit se zas zpátky jak na jaře pták.
Vlak nečeká na slunce zimomřivý, šátek je bílej a holka nezná pláč,
pár drsnejch slov a všechno je hned jiný, kouř z cigaret a je z tebe zase rváč.
R: Vodjíždím a .....
Rok chodí sám jak barvy v kalendáři, má noci chladný a sem tam bílej den,
jak starej strom nosí počasí v tváři, léto je pryč a jaro za rohem.
R: Vodjíždím a za sebou mám babí léto, vodjíždím a barvy sbírám do vočí,
vodjíždím a vůbec nevím k čemu je to, vodjíždím a nikdo se nevotočí.
Vodjíždím a nemám ani zdání, co je tam kam supí ten můj vlak,
vodjíždím a mám jediný přání, vrátit se zas zpátky jak na jaře pták,
vrátit se zas zpátky jak na jaře pták, vodjíždím
193 Vůz do Tennessee
Tam za Modrou horou, modrými lesy, tam je domov můj, tam leží Tennessee,
tam vrátit se k mámě zas bych jednou chtěl, vždyť pět dlouhejch let už jsem ji neviděl.
Zapřáh jsem svý koně a dal jsem jim směr, tam za Modrou horu, jen dál na sever,
proč severní hvězda se zdá mlhavou a divnej mrak, divnej stín mám za hlavou?
Proč můj vůz je náhle černej jako tér a míří na jih, když chci já na sever,
proč maj' koně v hlavách černý chocholy, proč díra, co mám v hlavě, už nebolí?
Proč víko mi na postel přitloukají a proč poslední sbohem mi dávají,
vždyť loučím se s nima snad ne naposled, tak proč ženský pláčou, mužský hryžou ret?
Proč spouštěj mě pod zem u dvou borovic, proč, hážou na mě hlínu, když jim chci jen říct.
Tak vzkažte mý mámě za Modrý lesy, proč můj vůz nedojel do Tennessee.
194 Ze všech chlapů nejšťastnější chlap
Shejbni hlavu, kamaráde, tunel před námi, veksle tlučou, píšťaly řvou, zvonce vyzvání,
v boudě dobrej mašinfíra není žádnej srab i v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap,
jó, ze všech chlapů nejšťastnější chlap.
Když z komína vod mašiny letí černej dým, na tom světě jenom jednu věc na tuty vím,
na tom světě širokým věc jednu jistou mám, na kolejích chudej hobo není nikdy sám,
jó, chudej hobo není nikdy sám.
R: To znám, to dobře znám, znám, znám, na kolejích nejsem nikdy sám, sám, sám,
to znám, to dobře znám, znám, znám, na kolejích nejsem nikdy sám.
Pod zádama uhlí mám a deku děravou, místo lampy večerní jen hvězdy nad hlavou,
navečer jsem do vagónu, zalez' jako krab, i v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap,
jó, ze všech chlapů nejšťastnější chlap.
Za zádama Frisco, semafor je zelenej, vlak to žene do tmy jako bejček splašenej,
radujte se, občánkové, hoboes jedou k vám, na kolejích chudej hobo není nikdy sám,
jó, chudej hobo není nikdy sám.
R: To znám, ....
Viděl jsem ji u pangejtu vedle dráhy stát, usmála se, zamávala, z vagónu jsem spad,
jářku: hallo sklopí voči, udělá to, klap, i v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap,
jó, ze všech chlapů nejšťastnější chlap.
Když z komína vod mašiny letí černej dým, na tom světě jenom jednu věc na tuty vím,
na tom světě širokým věc jednu jistou mám, na kolejích chudej hobo není nikdy sám,
jé, chudej hobo není nikdy sám.
R: To znám, to dobře znám, znám, znám,
na kolejích nejsem nikdy sám, sám, sám,
to znám, to dobře znám, znám, znám,
na kolejích nejsem nikdy sám.
na kolejích nejsem nikdy sám.
na kolejích nejsem nikdy sám.
na kolejích nejsem nikdy sám.
na kolejích nejsem nikdy sám.
195 Sosna
Na stráni tak opuštěná, stála stará sosna, když jsem já tam pod ní ležel, zpívala mi do sna. Sama už dávno stála, jenom si vítr s ní hrál, kamaráda snad též měla, člověk jí ho vzal. R: Můj starý brachu, tebe noc až skryje, zpívej mi chvilku svoje melodie. My dva jsme starý a to znamená, že naše srdce jsou už zlomená. Mrtvá je ta stará sosna, vichřice ji sťala, jenom pahýl do tmy trčí, tam kde ona stála. Bledá noc na nás kývá, pára lehá na říčku, smuten já tu pod ní stojím, zpívám písničku.
196 Vím, vím
Vím, vím, že cestou tou, někam musím dále jít,vím, vím, že ani jednou, v životě nesmím milou zřít.Vše, co jsem měl, to jsem opustil, jen abych viděl světa kraj,zklamání větší jsem snad nezažil, tak řekněte mi, kde najdu ráj. Vím, vím, že cestou tou, někam musím dále jít,vím, vím, že ani jednou, v životě nesmím milou zřít.Skřítka, co jsem ho jak dítě znal, toho o radu jsem požádal,on mi na kolena přikázal a tiše mi pak povídal. Víš, víš, že cestou tou, někam musíš dále jít, víš, víš, že ani jednou, v životě mesmíš milou zřít.Zpátky chci k tomu, co jsem opustil, teď už jsem viděl světa kraj,zklamání větší jsem snad nezažil, teď vím, vím, že doma je ráj Vím, vím, že cestou tou, někam musím dále jít,vím, vím, že ani jednou, v životě nesmím milou zřít.
197 Zátoka
V zátoce malý je celej den stín, dneska je tichá, to já dobře vím,
kdy ten stín zmizí i z duše mojí, za vodou čekám na lásku tvojí.
Poslední dříví jsem na voheň dal i kdyby nocí překrásně plál,
já nespím, to víš, tak jak bych si přál, proč si mě Hardy na práci bral?
Už pomalu svítá a krávy jdou pít, v sedle zas musím celej den být,
proč má tvůj tatík, ach, tolika stád, tejden už sháním a nemůžu spát.
Zejtra se vrátím na jižní díl, v zátoce naší, tam bude můj cíl,
vítr se zdvihá a měsíc je blíž, zejtra stín zmizí, dobře to víš.
198 Zlá noc
Půlnoc, do skel bubnují kapky, kdesi vedle brnkají klapky,černé, černé a bílé klapky.
R: To je rána, to je ale rána, to je ale rána, sousedem být takového pána, takového pána
co i v noci tluče do piána, tluče do piána.
Půlnoc, do skel bubnují kapky, jako by to capaly tlapky, černým plyšem obuté tlapky.
R: Vedle soused tluče do piána, tluče do piána, do oken mi nakukuje půlnoc černá jako vrána,
vím, že usnu, jestli vůbec usnu, teprve až zrána.
Půlnoc, do skel bubnují kapky, jako by to capaly tlapky, náhle vedle umlkly klapky.
199 Zuzana
Zuzano, chci ti jenom jednu větu, jenom jednu prostou větu vyjevit.
Zuzano, tvoje jméno na zahradě z bílých květů vysázeno chtěl bych mít.
Aby mi tvé jméno Zuzana, pod okny vonělo od rána.
Až se večer bude stmívat, Zuzano, na zahradě budu zpívat, Zuzano,
budu svojí písní tklivou, lákat včelu meduchtivou,
aby slétla, na tvé jméno Zuzano, Zuzano, Zuzano.
Ten med, který z tvého jména vysaje, na medařské soutěži to vyhraje.
Dej mi předem pusu vzhledem, k tomu, že se sta-ne me-dem
tvé jméno Zuzano, Zuzano, Zuzano.
Lala la la la la la la la lala la la la la la la la
Dej mi předem pusu vzhledem, k tomu, že se sta-ne me-dem
tvé jméno Zuzano, Zuzano, Zuzano,
Zuzano, .............
200 Tennessee Waltz
Já bych tančil, pojď má milá, hrajou Tennessee waltz,volnej jsem a hvězdy už spí.
a jen prstem kývneš, lásko a já s Tebou tančím,mám blízko Tvý srdce, vždyť víš. R: Nezapomínej, když hrál jsem Tennessee waltz, jenom Ty víš jak je to se mnou.Naše láska moje milá ta přišla s tou nocí, jak překrásnej Tennessee waltz. Někdo cizí tančí s Tebou krásnej Tennessee waltz,smutnej jsem a hvězdy to ví.Srdce svý tys mu dala a já jdu teď stranoua toužím zas mít blízko tělo Tvý.
201 Stará pacifická
Čekám, až Bill přiveze svou káru, s ostrým hvizdem zastaví u nás,skočí z tendru a vypustí páru, mezi doušky brandy zazní hlas. R: Hoši, stará pacifická veze dynamit, šéf se ptá, jak pokračujem dál,zdali trat' už překročila 18 míli, Rocky Tab zdali byl prokopán. Drezina k nám jezdí každej tejden, veze ženský, zásoby a chlast,a když večer do saloonu vejdem, z votevřenejch voken slyšet hlas: R: Hoši stará ............ A když přišly ty Skalistý skály, všude kopec, všude samej sráz,s Cherokézy jsme tam bojovali, z ústí pušek bylo slyšet hlas: R: Hoši, stará .......... Roky pryč a já pasu jen stáda, ruce ztvrdlý, šedivej mám vlas,rád se vracím tam, kde žloutne tráva, když projíždí expres, slyším hlas. R: Hoši, stará ............
202 Tak já jdu dál
Já odcházím, já už se loučím, mraků se ptej, snad cestu znaj,
já odcházím, s tvou láskou končím, toulavej směr mý boty maj.
R: Tak já jdu dál, už zvolna splývá, s modrou nocí můj dlouhej stín,
tak já jdu dál, tak už to bývá, neptej se kam - sám to nevím.
Já odcházím, z kytary svojí, prach opráším poklidnejch dní,
moc kytek znám, co lásku hojí i písně znám, co dlouho zní.
R: Tak já jdu dál...
Já odcházím a kompas, který u sebe mám, je zbytečný,
já odcházím, ten kompas starý, stejně nezná směr zpáteční.
Posledních pár minut zbejvá jen, máš teplou dlaň, už se stmívá,
těžký je říct, že se končí den, vlak poslední vagón mí-íí-vá.
R: Tak už mi má holka mává, ve vočích má slzy pálivý, život jde dál, to se stává, já to vím,
tak už mi má holka mává, výpravčí zelenou dáává, tak jeď, jeď, jeď, tak jeď, jeď, jeď,
tak jeď, jeď, jeď, tak jeď.
Koleje jsou cejchem loučení, holkám se ve vočích střádá,
smutek je šátek osamění, co mužskejm na cestu má---vá.
R: Tak už mi má ..................
Za zády zůstal mi pláč a smích, do tmy se můj vlak teď ří--tí,
zmizela holka jak loňskej sníh a světla měst v dálce sví---tí.
R:Tak už mi má ................
Ten den, co vítr listí z města svál, můj džíp se vracel, jako by se bál,
že asfaltový moře odliv má a stáj že svýho koně nepozná.
R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst, řekni, kdo by se vracel, všude je tisíce cest,
tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě máš, tenkrát ptal jsem se, Terezo,
kolik mi polibků dáš, naposled, naposled.
Já z dálky viděl město v slunci stát, a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát,
proč vítr mlátí spoustou okenic, proč jsou v ulici auta, jinak nic?
R: Řekni, kolik je ....................
Do prázdnejch beden zotvíranejch aut, zaznívá odněkud něžný tón flaut
a v závěji starýho papíru, válej se černý klapky z klavíru.
R: Řekni, kolik je ......................
Tak loudám se tím hrozným městem sám, a vím, že Terezu už nepotkám,
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí a vosamělý město mlčící.
R: Řekni, kolik je .....................
205 Toulám se
(Brontosauři ) Toulám se klínem skal s tou rukou tvou a s kytarou, píseň, co jsem ti hrál, zní údolím ozvěnou. R: Ty chvíle mám rád, když jde den, den už spát, stín tuláků, ohňů dým,pláč stromů na stráních, když je vítr ohýbá, jako nás rychlá doba bláznivá. Mávám ti, lásko má, zbývá už jen, jen pár chvil,na kámen teď napíšem pár řádek kdo, kdo tu byl. R: Ty chvíle ...........................
Čekám na svůj náklaďák, co mě vezme dál, jedu dál i když už nemám s kým,
na cestách kde v dešti sní, tolikrát jsem stál, každý kámen zblízka prohlížím.
Tady nás vzal dýzlák s uhlím a já se svou harmonikou doprovázel její tiché blues,
všechny písně co šofér znal, za to že nás vzal, jsme hráli dál, nás potom vzal zas jiný vůz.
R: Všude kam se podívám, tam slyším její blues, každé město jinou písní zní,
na každém tom náměstí snad ze mě zůstal kus, vzpomínám si na každý z těch dní.
Vzpomínám na chvíle, kdy jsem byl s ní.
Každou noc mě hřála dechem svým, ať byl mráz či sníh, znala mé sny i má tajemství,
vyměním dny zítřejší za jeden včerejší, za jediný z těch kdy byl jsem s ní.
Tady někde blízko musí být jedno náměstí, kde mi řekla "Domů otáčím"
a já doufám, že našla tam své štěstí v neštěstí, sám pak zase šlapu bodláčím